Josef Symon
česko-rakouský šperkař a výtvarný umělec From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Josef Symon (27. října 1932 Nehvizdy – 5. ledna 2021 Vídeň)[1] byl česko-rakouský šperkař, sochař, výtvarný umělec a vysokoškolský pedagog, který pracoval převážně s kovem.
Remove ads
Život
Josef Symon studoval v letech 1947–1950 na Keramické škole v Praze a poté v letech 1952–1958 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u Jana Nušla a v ateliéru sochaře Bedřicha Stefana. Roku 1959 byl na stipendijním pobytu na Vysoké škole výtvarných umění v Leningradu.[2] S Josefem Symonem byli generačně i názorově spřízněni šperkaři Anton Cepka a Alena Nováková.[3] Od počátku 60. let 20. století vytvářel autorské šperky, se kterými se zúčastnil tří souborných výstav Bilance (1960. 1962-3, 1966). Roku 1967 byl jeho soubor šperků oceněn na výstavě užitého umění v rámci Mezinárodního kongresu AICA[4], roku 1968 se zúčastnil I. mezinárodního symposia stříbrného šperku v Jablonci nad Nisou. Jeho práce byly součástí československé expozice na světové výstavě Expo 67 v Montrealu. Roku 1968 krátce po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa emigroval do s rodinou Vídně. V letech 1968 až 1999 působil jako profesor na Hochschule für angewandte Kunst ve Vídni. Roku 1972 vyučoval na Letní akademii v Salcburku.[2]
Jeho účast na zásadních světových přehlídkách šperku a umělecké práce v kovu pokračovala po emigraci po celá 70. a 80. léta. V roce 1984 se stal laureátem ceny Herberta Hofmanna, udělované ve spojitosti s Kunsthandwerkmesse v Mnichově. Od počátku 90. let se pravidelně vracel do Čech, kde často vystavoval a hovořil o svém díle.[5][1]
Manželka Josefa Symona je restaurátorka knih Miroslava Symon (* 1938)[6], dcery Tereza Symon a Katerina Svec-Symon jsou rovněž výtvarnice.[7]
Ocenění
Remove ads
Dílo
Šperky
Josef Symon chápal šperk nejen jako ozdobu těla a oděvu, ale jako komorní sochařské dílo v přímé vazbě na člověka.[9] Počátkem 60. let byl ovlivněn informelem a ztvárňoval stříbro v hrubých strukturách s patinou, pomocí které zvyšoval dojem plastičnosti.[10] Jeho stříbrné náhrdelníky z první poloviny 60. let zdobí české granáty nebo např. mušle v kombinaci s obecným kovem.[11] Symonův přechod od strukturalismu ke konstruktivismu souvisel s jeho sochařskými realizacemi v architektuře. V 70. letech se ve špercích střídaly nebo vzájemně prolínaly vegetabilní[12] a konstruktivní tendence, které v následujících letech vytvořily jeho nezaměnitelný rukopis. V 60. a 70. letech vytvářel především brože a náhrdelníky, později zejména náramky a prsteny.
Zjednodušováním původních tvarů inspirovaných přírodou dospěl až k elementárním podobám základního tvaru. Konečného efektu a dojmu bohatosti dosáhl zmnožením, adicí a vrstvením jednotlivých prvků.[13] Jeho prsteny a náhrdelníky tvoří oblé a ladně prohnuté stříbrné plátky, vyrůstající asymetricky z obroučky nebo obojku. Autor pracuje i se světelnými efekty a odrazy od stříbrného nebo zlaceného povrchu, které zvyšují plasticitu i proměnlivost šperku.[14] Symonův náramek není pouhou obroučkou, ale je ztvárněn jako drobné sochařské dílo. Plasticity je dosaženo kompaktní šíří nebo zdvojením kruhů, kde meziprostor vyplňují lamely, výstupky obloučky a tyčinky, nebo zasazený kámen. Také technická stránka šperku je vyřešena precizním skrytím uzávěru nebo jeho organickým zapojením jako součásti šperku. Pohodlnou nositelnost zajišťuje zploštění kruhu nebo vnitřní přepážka, která brání přetáčení na ruce.[15]
V 80. letech se Symonovy šperky více podřizují geometrickému řádu a organicky zaoblené formy nahrazují pravoúhlé, trojúhlé a kruhové stříbrné plošky s matovaným povrchem., které jsou řazeny vějířovitě za sebou. Brože a ozdobné části náhrdelníků umožňují asymetrický posun v drážce.[14]
Sochařská tvorba
V 60. letech Josef Symon navrhl interiér smuteční obřadní síně v Havlíčkově Brodě, plastiku "Oheň" pro krematorium v Mostě, vrata hřbitova ve Vokovicích a reliéf pro budovu ředitelství Avia Letňany. V 80. letech vytvářel komorní i monumentální exteriérové plastiky, kde důsledně uplatňoval princip zmnožení průhledů a řazení plátů kovu vytvářejících lamely nebo rastr. Konstruktivistické oproštění a zjednodušení forem je charakteristické i pro jeho řešení sakrálních interiérů a liturgické předměty.[16][14]
Pro vídeňskou Nadaci Alexandera Zemlinského vytvořil náhrobek a pomník ve Vídni, a pamětní desku v Praze[17] a cenu, pro klášter Geras vytvořil výzdobu a soubor liturgických předmětů. Je autorem pomníku z eloxovaného hliníku pro Literatienpark am Wolfgangsee.[18]
Zastoupení ve sbírkách
- Uměleckoprůmyslové museum v Praze
- Moravská galerie v Brně[19]
- Slovenská národná galéria, Bratislava[20]
- Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
- Severočeské muzeum v Liberci
- Muzeum Českého ráje, Turnov
- Krajský vlastivědný ústav, Olomouc
- Muzeum české krajky, Vamberk
- Österreichisches Museum für angewandte Kunst, Wien
- Stadt Wien
- Landessammlungen Niederösterreich[21]
- Schmuckmuseum Pforzheim
- Danner Stiftung, Mnichov[2]
- Die Neue Sammlung, Mnichov
- Dallas Museum of Art, USA
Výstavy
Autorské (výběr)
- 1962 Divadlo Na Zábradlí, Praha
- 1964 Galerie Fronta, Praha
- 1967 Galerie Platýz, Praha
- 1972, 1976 Österreichisches Museum für angewandte Kunst, Wien
- 1978 Kunstindustrimuseet, Kodaň
- 1981 Galerie Am Graben, Vídeň
- 1988 Galerie Kunstformen jetzt!, Salcburk
- 1989 Stadtmuseum, Linec, Neue Galerie, Vídeň
- 1992 Galerie U Mozarta, Praha
- 1993 Retrospektiva 1960–1993, Uměleckoprůmyslové museum, Praha
- 1993–1994 Retrospektiva 1960–1993, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno (Brno-město)
- 1994 Retrospektiva 1960–1993, Künstlerhaus Wien, Vídeň (Wien)
- 1994 Retrospektiva 1960–1993, Salzburg Museum (Carolino Augusteum), Salcburk
- 2003 Objekte aus Metall / Objekty s kovu, Universität für angewandte Kunst, Vídeň (Wien)
- 2003 Objekte aus Metall / Objekty z kovu, Galerie Oskara Kokoschky, Praha
- 2017 Josef Symon – Miroslava Symon, Strahovský klášter, Praha
Kolektivní (výběr)
- 1962 Užité umění mladých, Umělecká beseda, Praha
- 1963 Internationale Kunsthandwerk, Stuttgart, Sonderschmuckschau, Mnichov
- 1966 Bilance ´66, Mánes, Praha
- 1967 Aktuální tendence českého umění, výstava k IX. Mezinárodnímu kongresu AICA, Obecní dům, Praha
- 1967 Světová výstava Expo ´67, Montréal
- 1968 Kov a šperk, Galerie na Betlémském náměstí, Praha
- 1968 Bilanz 68, Arbeitsgemeinschaft des deutschen Kunsthandwerkes, Kolín nad Rýnem
- 1968 Jablonec 68: Mezinárodní výstava bižuterie, Výstaviště, Jablonec nad Nisou
- 1968 Stříbrný šperk 1968: Výstava výsledků I. mezinárodní symposium Jablonec nad Nisou, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
- 1969 50 let českého užitého umění a průmyslového výtvarnictví, Mánes, Praha, Österreichisches Museum für angewandte Kunst, Wien
- 1970, 1973 Schmuck Tendenzen, Schmuckmuseum Pforzheim
- 1972 Internationale Schmuckschau, Mnichov
- 1973 21o premio del fiorino biennale internazionale d´arte, Florencie
- 1973 4e Exposition internationale de bijoux d´art contemporain, Toulouse
- 1974 Kreativer Schmuck, Schweizerische Mustermesse, Basel
- 1976 Aurea ´76, Biennale dell arte orafa, Florencie
- 1978 Internationale Sommerakademie für Bildende Kunst, Salzburg
- 1978 Bijoux et objects d´Autriche, Musée des arts décoratifs, Lausanne
- 1979 The 4th Tokio Triennal
- 1980 Schmuck international 1900-1980, Künstlerhaus, Wien
- 1982 Internationale Kunsthandwerk Ausstellung, Österreichisches Museum für angewandte Kunst, Wien
- 1983 The 5th Tokio Triennal. International Jewellery Art Exhibition, Tokio
- 1984 Giollii Arte Contemporanea d´Austria, Biennale di Venezia
- 1984 Jewelry International, American Craft Museum, New York
- 1986 The 6th Tokio Triennal. International Jewellery Art Exhibition, Tokio
- 1986 8. Europäische Silbertriennale ´86. Deutsches Goldschmiedehaus, Hanau
- 1988 Schmuck aus Österreich, Galerie Michele Zeller, Bern
- 1989 Hochschule für angewandte Kunst in Wien. Zu Beginn der 90er jahre, Wien
- 1990 Kov a šperk, Galerie Václava Špály, Praha
- 1991 Ausstrahlungen. Schmuck 1936-1991, Vídeň, VŠUP Praha
- 1993 13 Goldschmiede von Amsterdam bis Tokio, Bayerische Akademie der Schönen Künste, Mnichov
- 1996 Český granát ve špercích, Moravská galerie v Brně
- 1996 Užité umění 60. let, Moravská galerie v Brně
- 1999/2000 Turning point. Schmuck aus Österreich zur Jahrhundertswerde, St. Polten, Klagenfurt, Vídeň
- 2003 Český šperk 1950-2000, Pražský hrad, Císařská konírna, Praha
- 2017 Pioneers of Czech Modern Jewellery, Tschechisches Zentrum, München
- 2017 Automat na výstavu: Československý pavilon na Expo 67 v Montrealu / The Automatic Exhibition: The Czechoslovak Pavilion at Expo 67 in Montreal, Retromuseum, Cheb
- 2018 Jablonec ’68, Die Neue Sammlung: The International Design Museum Munich (Staatliches Museum für angewandte Kunst), Mnichov
- 2018 Jablonec 68: Der Ost-West-Schmuckgipfel, Bröhan-Museum, Berlín
Galerie
- Hřbitov Vokovice, hřbitovní brána
- busta Alexandra Zemlinského
- Pomník Alexandra Zemlinského, Odeongasse, Vídeň
- Pamětní deska Alexandra Zemlinského, Praha Nové Město, Havlíčkova 11
- náhrobek Alexandra Zemlinského, Vídeň
Články autora
- Josef Symon: Výtvarník a církevní prostor, Umění a řemesla 3, 1991, s. 79-80
Remove ads
Reference
Literatura
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads