Josef Topol

Josef Topol (1. dubna 1935, Poříčí nad Sázavou^[1] – 15. června 2015, Praha) byl český básník a dramatik.

Josef Topol
Josef Topol (Československý voják, 1963)
Narození	1. dubna 1935 Poříčí nad Sázavou Československo Československo
Úmrtí	15. června 2015 (ve věku 80 let) Praha Česko Česko
Místo pohřbení	Břevnovský hřbitov (50°5′7″ s. š., 14°21′5″ v. d.)
Pseudonym	Jetel(básník)
Povolání	dramaturg, překladatel, dramatik a básník
Témata	literatura a překladatelská činnost
Ocenění	Čestné občanství Prahy 1 (2008) Cena Karla Čapka (cena PEN klubu) medaile Za zásluhy 1. stupeň (1998)
Manžel(ka)	Jiřina Topolová
Partner(ka)	Vlastimil Harapes
Děti	Jáchym Topol Filip Topol
Příbuzní	Karel Schulz (tchán)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Po maturitě v roce 1953 se stal lektorem v divadle D E. F. Buriana. Při této práci studoval divadelní vědu (DAMU). Studium ukončil roku 1959. Od roku 1959 působil jako spisovatel z povolání. Roku 1965 se stal režisérem a dramaturgem Divadla za branou, jehož byl spoluzakladatelem (Otomar Krejča, Karel Kraus, Jan Tříska a Marie Tomášová). V roce 1972 bylo toto divadlo zakázáno a Josef Topol jako dramatik rovněž.

Po roce 1972 měl několik zaměstnání a od roku 1977, kdy podepsal Chartu 77, pracoval až do roku 1989 v dělnických profesích. V tomto období pracoval též jako překladatel (pod jménem jednoho ze svých přátel) v Činoherním studiu Ústí nad Labem.

Pohřeb se konal na Břevnově ve středu 24. 6. 2015. Smuteční mši v bazilice sv. Markéty celebroval Václav Malý. Mezi smutečními hosty nechyběl Vlastimil Harapes a Ondřej Pavelka. Pochován byl na Břevnovském hřbitově.

Jeho manželka Jiřina Topolová (1932–2016) byla dcerou spisovatele Karla Schulze (1899–1943). Starší syn Jáchym Topol (* 1962) se stal také spisovatelem a mladší syn Filip Topol (1965–2013) byl členem rockové skupiny Psí vojáci. Jeho životním partnerem byl tanečník Vlastimil Harapes, se kterým žil 44 let.^[2][3]

Dílo

Drama

• Půlnoční vítr, 1955, hra inspirovaná Kosmovou Kronikou Čechů (Válka s Lučany)
• Jejich den, 1957
• Konec masopustu, 1962
• Kočka na kolejích napsáno 1964, touto hrou zahajovalo Divadlo za branou. V této hře zpochybňuje nejen lásku, ale i upřímnost, vše je pomíjivé, pouze smrt je věčná.
• Slavík k večeři, napsáno 1965, premiéra 1967
• Hodina lásky, psáno 1966, premiéra 1968
• Dvě noci s dívkou aneb Jak okrást zloděje, psáno 1968 – 70, předpremiéra 1972
• Sbohem, Sokrate!, 1976
• Stěhování duší, 1985
• Hlasy ptáků, dokončeno 1988, premiéra 1989 v Divadle na Vinohradech

Překlady

• Racek, 1960, překlad hry A. P. Čechova
• Romeo a Julie, 1963 překlad hry W. Shakespeara
• Tři sestry, 1968 překlad hry A. P. Čechova (s K. Krausem)
• Ivanov, 1965 překlad hry A. P. Čechova (s K. Krausem)
• Marná lásky snaha, 1969 překlad hry W. Shakespeara
• Ifigenie v Aulidě, 1981 překlad hry (Euripides) (s K. Hubkou)