Josef Vizner

Josef Vizner (15. ledna 1896 Obrataň – 26. ledna 1970 Veselí nad Lužnicí) byl český malíř.^[1] Od malování krajin se v druhé části života přesunul k abstraktní tvorbě, která je základem jeho malířského významu a součástí sbírek vybraných galerií, včetně Národní galerie v Praze.^[2]

Josef Vizner
Narození	15. ledna 1896 nebo 5. ledna 1896 Obrataň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	26. ledna 1970 (ve věku 74 let) Veselí nad Lužnicí Československo Československo
Povolání	malíř
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Vzdělání, výstavy, dílo

Byl členem Sdružení jihočeských výtvarníků, s nimiž vystavoval v roce 1928 v Českých Budějovicích a v letech 1932 a 1935 v Praze. Se skupinou Jih vystavoval díla ve Valdštejnském paláci v Praze, v rámci skupiny Nesdružení vystavoval v únoru 1936 v Mánesu. Jeho díla byla součástí sdružených výstav i později v letech 1940 a 1942.

Samostatné výstavy jeho děl realizovalo Městské muzeum v Soběslavi (1948, 1968) a Husitské muzeum Tábor - pobočka Blatské muzeum ve Veselí nad Lužnicí (2016).^[3]

Josef Vizner byl z výtvarného hlediska autodidakt, výtvarně se učil u prof. Václava Dvořáka a Richarda Laudy.

Základem jeho díla 20. až 50. let 20. století jsou krajiny, které mají spíše lokální význam, a jsou součástí fondů Husitského muzea v Táboře. Mezi zajímavější patří krajinářské práce z poloviny 40. let (např. Krajina s úzkorozchodnou tratí), kde osvobození a zjednodušení krajinných segmentů a prvků až téměř na základní tvar umožňuje výstižně vyjádřit roční dobu i její proměnu. V posledním desetiletí svého života (po roce 1958) se věnoval téměř výlučně abstraktní tvorbě. Jeho abstraktní kresby a malby dokládají svými náměty venkovský původ autora i jeho sepětí s venkovskou krajinou, jsou hravé, imaginativní, v mnoha obrazech s prvky naivního umění a antropomorfními prvky. Jeho pozdější díla jsou zastoupena v Národní galerii, Alšově galerii, Galerii v Roudnici nad Labem.