Jozef Leikert

Jozef Leikert (* 22. října 1955 Zlaté Moravce) je slovenský básník, vysokoškolský pedagog, historik a spisovatel literatury faktu. Získal několik literárních cen doma a v zahraničí včetně Ceny E. E. Kische a také je nositelem Krameriovy ceny. Je laureátem Ceny Slovenského centra PEN 2020 za rok 2020 za knihu Mňačko a Izrael. Je předsedou Klubu spisovatelů literatury faktu a členem PEN-klubu.

Prof. PhDr. Jozef Leikert, Ph. D.
Narození	22. října 1955 (69 let) Zlaté Moravce
Povolání	básník, spisovatel, publicista, historik, vysokoškolský učitel a novinář
Alma mater	Univerzita Komenského v Bratislavě
Žánr	poezie, literatura faktu
Témata	kulturní historie
Ocenění	Cena Egona Erwina Kische (2001) Cena Egona Erwina Kische (2004) Cena Egona Erwina Kische (2008) Cena Egona Erwina Kische (2009) Cena Egona Erwina Kische (2010) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Tato část článku potřebuje úpravy.

---

Sté výročí narození spisovatele a čestného předsedy Spolku slovenských spisovatelů Ladislava Ťažkého v Matici slovenské pořádané se Spolkem slovenských spisovatelů, zleva Peter Rašla, Ida Rapaičová, Gabriel Rehák, Peter Ťažký, Jozef Leikert, Lukáš Perný

Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě a posléze pracoval jako redaktor několika časopisů, mimo jiné i jako šéfredaktor Gama magazínu.

Od roku 1997 působil na Historickém ústavu Slovenské akademie věd a byl i mluvčím a později osobním poradcem prezidenta Slovenské republiky.

Působil jako vedoucí Katedry kulturologie Filozofické fakulty Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře a jako historik v Historickém ústavu SAV. Během působení na Katedře kulturologie FF UKF v Nitře založil (v roce 2013) speciální Galerii na schodech,^[1] kde od jejího založení vystavovali významní slovenští i čeští výtvarníci a fotografové jako Karol Kállay, Jaroslav Uhel, František Ringo Čech a další.

V roce 2005 vznikla v Nitře Kulturologická společnost^[2] a od roku 2005 zavedl pravidelné oceňování osobností kultury Cenou Pavla Strausse (navrhují studenti a pedagogové Katedry kulturologie Filozofické fakulty Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře i členové Kulturologické společnosti.^[3]

Spisovatel a kulturolog Jozef Leikert na akci k výročí Ladislava Mňačka se státním vyznamenáním pro Ladislava Mňačka od českého prezidenta Miloše Zemana

Působil jako také jako děkan Fakulty masmédií Panevropské vysoké školy v Bratislavě.^[4]

Na akci Matice slovenské ke storočnici Jozefa Kronera

Kromě toho byl předsedou Asociace organizací spisovatelů Slovenska, je členem Spolku slovenských spisovatelů a Matice slovenské, se kterou pravidelně spolupracuje na kulturních a osvětových akcích.

Je editorem a spoluautorem několika odborných knih.

Je autorem knižních rozhovorů s významnými osobnostmi Slovenska jako Ladislav Tažký, Ladislav Mňačko, Josef Kroner, František Kele, Jaroslav Siman a dalších.

Je autorem knih, které systematicky zpracovaly události 17. listopadu 1939 a osudy osobností spojené s tímto tragickým datem; je autorem knih o životě a díle osobností jako Roman Kaliský, Vavro Šrobár, T. G. Masaryk, Ladislav Mňačko, Marek Frauwirth a také je autorem encyklopedií o osobnostech Slovenska.

Působí také jako předseda Klubu spisovatelů literatury faktu na Slovensku, která uděluje prestižní ocenění Cena Vojtěcha Zamarovského.^[5]

Martin Muránsky, Jozef Leikert, Lukáš Perný, Jana Schillerová-Horváthová a Ivan Okáli na 120. výročí Daniela Okáliho, Institut ASA, Bratislava, 2013

V roce 2023 uspořádala Matice slovenská a Spolek slovenských spisovatelů společnou akci, která byla věnována autorově tvorbě a dílu a na které vystoupil společně se svým kolegou kulturologem Dalimírem Hajkem.^[6] Návazně se v roce 2024 stal čestným předsedou Kulturologicko-filosofického oboru Matice slovenské a obdržel také Cenu Matice slovenské za přínos slovenské literatuře.^[7] S Matici slovenskou spoluorganizoval akce k životním jubileím osobností Ladislava Mňačka^[8][9], Ladislava Tažkého^[10], Romana Kaliského^[11], Daniela Okáliho^[12], Vladimíra Mináče^[13] a Jozefa Kronera^[14].

Dílo

Poezie

• Potichu (1995)
• Odstrihnuté zvony (1997)
• Pokosená hlina (1999)
• Šepot krokov (2000)
• Iz Dubine Trave Neba – Z hlbokej trávy neba (2006)
• Dotyky duše (2006)
• Nahá tvár (2001)
• Zámlky (2001)
• Pominuteľnosť (2008)
• Dvojdlaň (2014)
• Zláskavenie I. + II. (2014)
• Dotyky duše (2015)
• Osmičky galaxie (2016)
• Vrásky mesta / Wrinkles of a city / Die Falten einer Stadt (2016)
• Letokruhy očí (2017)

Literatura faktu

• Ráno prišla noc (1989)
• A deň sa vrátil (1993)
• Testament svedomia (1996)
• Návraty odchodov (1997)
• Osud tak chcel (1999)
• Čierny piatok sedemnásteho listopadu (2000)
• Zákulisie slov (2001)
• Ne(pokoj) duše (2001)
• Sny v okovech (2002)
• Kultúrno-politický profil Vavra Šrobára (2005)
• Politik s dušou filozofa (2007)
• 55 najkrajších miest a mestečiek Slovenska (2007) s Alexandrom Vojčekom
• Taký bol Ladislav Mňačko (2008)
• Daleko a přece blízko (2009)
• Galéria slávy: 111 osobností Slovenska (2009)
• Osobnosti Slovenska I. a II. (2010)
• Daleko a přece blízko (2014)
• Hlas srdca (2016)
• Rozčesnutý čas Marka Frauwirtha (2017)
• Uloupené mládí (2019)
• Mňačko a Izrael (2020)
• Rozčísnutý čas Marka Frauwirtha (2021)
• Osudy osobností Slovenska (2020)
• Roman Kaliský, Cesta búrnym storočím (2022) (s Máriou Mackovou)
• Viliam Gérik — O milosť som sa nedoprosoval (2025)