Juan Carlos I (L-61)

Juan Carlos I (L-61) je víceúčelová válečná loď španělského námořnictva. V současnosti je jeho největší válečnou lodí. Je konstruována tak, že může sloužit jako vrtulníková výsadková loď, letadlová loď či plavidlo pro záchranné a humanitární operace. Projekt lodi je reakcí na potřebu větší aktivity španělského námořnictva v mezinárodních operacích, ale zároveň na nutnost finančních úspor. Oficiálně je označena jako loď pro strategickou projekci (přítomnost či působení) — Buque de Proyección Estratégica.

Juan Carlos I v roce 2009
Základní údaje
Typ	vrtulníková výsadková loď
Číslo trupu	L-61
Jméno podle	Juan Carlos I.
Objednána	5. žáří 2003
Zahájení stavby	květen 2005
Spuštěna na vodu	22. září 2009
Uvedena do služby	24. června 2010
Osud	aktivní (2020)
Cena	462 000 000 €
Takticko-technická data
Výtlak	27 075 t
Délka	230,82 m
Šířka	32 m
Ponor	6,9 m
Pohon	2× POD 30 000 koní
Rychlost	21 uzlů (39 km/h)
Dosah	9000 nám. mil při 15 uzlech
Posádka	243 námořníků celkem až 1500
Výzbroj	4× 20mm kanón 4× 12,7mm kulomet
Letadla	až 25 letadel a vrtulníků: AV-8B Harrier II CH-47 Chinook Sikorsky S-61 NH90

Podle upraveného projektu jsou stavěny též dvě výsadkové lodě třídy Canberra pro australské námořnictvo. Roku 2014 oznámilo Turecko, že podle modifikovaného projektu lodě Juan Carlos I postaví tamní loděnice SEDEF novou výsadkovou loď pro turecké námořnictvo.^[1] Zařazení turecké výsadkové lodě do služby je plánováno na rok 2021.^[2]

Stavba

Stavbou lodi byla pověřena španělská loděnice Navantia ve Ferrolu. Kýl byl založen v květnu 2005. Na vodu byl trup spuštěn 22. září 2009 a dne 24. června 2010 byl Juan Carlos I přijat do služby.

Konstrukce

Letouny typu Harrier španělského námořnictva

Juan Carlos I může převážet 900 plně vybavených námořních pěšáků, desítky lehkých vozidel a až 46 tanků Leopard 2. Výsadek je proveden pomocí vyloďovacích člunů a vrtulníků. Disponuje též dvěma patry víceúčelových prostorů pro uskladnění vozidel a nákladu (celkem až 6000 tun materiálu). Horní patro je rozděleno na hangár pro 12 letounů a garáž pro lehká vozidla o ploše 2046 m². V případě, kdy loď slouží jako letadlová, je hangár rozšířen na celou palubu a pojme 30 letounů. Ve spodním patře je prostor o velikosti 1400 m² sloužící pro uskladnění 26 tanků (pokud tanky stojí i v samotném doku, může jich být 46). Do něj se vjíždí pomocí dvou ramp a zároveň je z  něj přímý přístup do doku s výsadkovými čluny. Palubní dok má rozměry 69,3x16,8 metru. Vejdou se do něj čtyři vyloďovací čluny LCM-1E, LCM-8 či jedno výsadkové vznášedlo Landing Craft Air Cushion. Společně s nimi může být v doku ještě 4-6 malých rychlých člunů Supercat.

Dvojice výtahů spojuje hangár s letovou palubou o rozměrech 201,9×32 metru. Z ní může najednou operovat šest středních či čtyři těžké vrtulníky. Na přídi lodi je také skokanský můstek s úhlem 12°, usnadňující operace letounů STOVL (krátký start a kolmé přistání – short take-off and vertical landing). Na letové palubě přitom může parkovat dalších šest strojů. Z paluby Juana Carlose I mohou operovat kolmostartující letouny AV-8B+ (v budoucnu též F-35 Lightning II), konvertoplán V-22 Osprey a vrtulníky typů NH-90, SH-3D, AB 212 a CH-47 Chinook.

Obrannou výzbroj tvoří čtyři 20mm kanóny a čtyři 12,7mm kulomety. Je též plánována instalace systému pro obranu vůči protilodním střelám. Stejně tak loď nese pouze základní komunikační a elektrické systémy.

Pohonný systém lodi je diesel-plyno-elektrický. Elektromotory pohání plynová turbína General Electric LM-2500 a dva diesely IZAR MAN 32/40 16V. Elektřina pohání dva pody - plně otočné závěsy obsahující elektromotory a dvojici lodních vrtulí. Loď tak nepotřebuje kormidlo. Dosah je 9000 námořních mil při 15 uzlech. Tato koncepce přináší značnou úsporu nákladů, vnitřního prostoru, zmenšení posádky a snížení hluku. Naopak zlepšuje manévrovací schopnosti lodi.