Juhan Aavik

Juhan Aavik (29. ledna 1884, Holstre vald – 26. listopadu 1982, Stockholm) byl estonsko-švédský skladatel, dirigent a hudební pedagog.

Juhan Aavik
Narození	29. ledna 1884 Holstre
Úmrtí	26. listopadu 1982 (ve věku 98 let) Stockholm
Místo pohřbení	Skogskyrkogården
Alma mater	Petrohradská konzervatoř
Povolání	dirigent, hudební skladatel, historik, hudební pedagog a učitel hudby
Děti	Karl Aavik
Ocenění	Řád bílé hvězdy 3. třídy
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině učitele, který byl také vedoucím sboru a dechového orchestru. Vystudoval konzervatoř v Petrohradě v roce 1907 ve třídě trubek u Vasilije Vurmy a v roce 1911 hudební teorii a skladbu u Anatolije Ljadova, Nikolaje Solovjova, Jāzepsa Vītolse a Alexandra Glazunova.^[1]

Pracoval jako symfonický a sborový dirigent v Tartu (1911-1923) a Tallinnu (1925-1933).^[2] V letech 1925-1938 byl šéfdirigentem estonské opery. Byl hlavním dirigentem estonských pěveckých festivalů v letech 1928, 1933 a 1938.

Od roku 1928 byl profesorem, v letech 1933-1940 ředitelem Tallinské konzervatoře. Byl propuštěn po anexii Estonska Sovětským svazem, pak v letech 1941-1944 znovu působil na konzervatoři. Poté emigroval do Švédska, kde ve čtyřech svazcích (1965-1969) publikoval Dějiny estonské hudby.

Dílo

• Estonská rapsódie pro orchestr (1929)
• Koncert pro klavír a orchestr (1943)
• Koncert pro housle a orchestr (1945)
• Symfonie n. 1 (1946)
• Symfonie n. 2 (1948)
• Koncert pro violoncello a orchestr (1949)
• Koncert pro kontrabas a orchestr (1950)
• Sonáta pro varhany (1951)
• Sonáta pro housle a klavír (1952)
• Klavírní trio (1957)