Julius Petschek

Julius Petschek (14. března 1856, Kolín^[1] – 22. ledna 1932, Praha^[2]) byl český německy mluvící podnikatel a bankéř židovského původu. Společně s bratrem Ignazem Petschkem patřil mezi nejbohatší podnikatele první Československé republiky. Jejich společný podnik vytvořený ve 20. letech 20. století kontroloval téměř polovinu evropské těžby hnědého uhlí.^[3]

Julius Petschek
Narození	14. března 1856 Kolín Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	22. ledna 1932 (ve věku 75 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Nový židovský hřbitov na Olšanech
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	podnikatel
Nábož. vyznání	judaismus
Choť	Berta Petschková roz. Robitscheková
Děti	Marianne Gellertová-Petschková
Rod	Petschkové
Příbuzní	Ignaz Petschek a Isidor Petschek (sourozenci) Paul Petschek (synovec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Hrobka Julia Petschka na židovském hřbitově na Olšanech

Narodil se Kolíně v rodině židovského obchodníka Mosese Petschka (1822-1888), který zahájil trvalý vzestup rodiny roku 1871 koupí akcií nově založené Mostecké uhelné společnosti. Po úspěšných studiích na Právnické fakultě Univerzity Karlovy začal v roce 1878 pracovat na finanční prokuratuře, kde pracoval až do roku 1906. Poté působil ve vedení Anglo-rakouské (později Anglo-československé) banky a na burze množil rodinný majetek. Investoval také v uhelném, papírenském a sklářském průmyslu, ovládal například Mosteckou uhelnou.

V listopadu 1920 založil se svým synem Waltrem a syny bratra Isidora vlastní bankovní dům Petschek a spol. (Bankhaus Petschek & Co.)^[4], pro který později nechal postavit jako sídlo Petschkův palác. Začal také více spolupracovat s bratrem Ignazem, sídlícím v Ústí nad Labem, se kterým se dříve střetával v uhelném průmyslu.^[3] I za pomoci silné koruny mohutně expandovali do Německa, kde postupně ovládli až 30 % těžby. Díky poválečné německé inflaci pronikli i do průmyslu papírenského, sklářského, textilního, farmaceutického a dalších, přičemž část výroby byla v Maďarsku a v Jugoslávii. Neztratili ani za hospodářské krize.^[5] Stárnoucí Julius postupně přenechával správu celého společného majetku pražské linie rodu Petschků svému synovci Ottovi, který se postavil do čela bankovního domu Petschek a spol.

S manželkou Bertou, rozenou Robitschekovou měl syna a dvě dcery. Pro jeho druhorozenou dceru Marianne Gellertovou-Petschkovou byla postavena tzv. Třetí Petschkova vila.^[6] Kromě podnikání Julius také podporoval sportovní a kulturní aktivity pražských Němců, byl například velkým podporovatelem Nového německého divadla.^[3]