Julius Rauscher

Julius Rauscher (4. dubna 1859 Zborovice^[1] – 17. března 1929 Bratislava) byl český hudební skladatel a pedagog.

Julius Rauscher
Základní informace
Narození	4. dubna 1859 Zborovice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	17. března 1929 (ve věku 69 let) Bratislava Československo Československo
Žánry	klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, hudební pedagog, dirigent, sbormistr a kapelník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Oba jeho rodiče byli hudebníci, takže základní hudební vzdělání získal v rodině. Již ve 14 letech hrál ve vojenské kapele a od roku 1880 navštěvoval hudební školu Concordie v Kroměříži. Studoval v Praze u Zdeňka Fibicha a stal se členem orchestru Národního divadla. Složil státní zkoušky ze hry na housle, na klavír, na varhany a ze zpěvu. V roce 1889 hostoval nejprve jako dirigent v Gdaňsku a poté pracoval jako vychovatel v hraběcí rodině v Chomutově a v rodině Děpolda hraběte Černína z Chudenic v Dymokurách. Ještě téhož roku se stal učitelem na hudební škole Žerotín v Olomouci. V roce 1894 odešel do Innsbrucku, kde vyučoval na pedagogickém ústavu. Vrátil se roku 1905 a stal se profesorem na učitelském ústavu v Kroměříži. V Kroměříži již setrval až do odchodu na odpočinek v roce 1922.

Kromě pedagogické činnosti se zasloužil o rozvoj hudebního života Kroměříže. Byl sbormistrem pěveckého spolku Moravan a ředitelem jeho hudební školy. S tímto sdružením provedl i kantátu Svatební košile Antonína Dvořáka a Prodanou nevěstu Bedřicha Smetany. Založil Rauscherovo (Kroměřížské) kvarteto. Po odchodu do důchodu často zajížděl na Slovensko a zabýval se moravskými a slovenskými písněmi.

Dílo

Nejvýznamnější díla skladatele jsou z oblasti instruktivní a pedagogické:

• Nová praktická škola hry na housle (1914)
• Houslové kvartety z lidových písní a oper (1897)
• Výbor duet z literatury starší a novější (1897)
• Houslařství a přehled dějin hry houslové (1916)^[2]
• Praktická elementární škola pro piano (1920)
• Sonatine instruktive pro housle a klavír (1922)

Komponoval rovněž drobnější skladby komorní a písně:

• Osm charakteristických skladeb pro klavír op. 2 (1890)
• Dvě skladby pro klavír op. 5 a 7 (1890)
• Tři skladby op. 4 (1890)
• Pět písní op. 3 (slova František Táborský, věnováno Zdeňku Fibichovi, 1890)
• Šest písní op. 6 (slova František Táborský)