Kájov

obec v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia

Kájovmap
Remove ads

Kájov (německy Gojau) je vesnice a spolu s řadou okolních vesnic též obec ležící 4 km na západ od Českého Krumlova na pomezí CHKO Blanský les. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.

Stručná fakta Lokalita, Status ...
Remove ads

Dějiny

Thumb
Kájovská pouť, Květná neděle 1930

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1263.[4] Po zavedení obecního zřízení byl Kájov osadou obce Kladné.[5] V roce 1921 zde stálo 7 domů a žilo 43 obyvatel, z toho 2 Češi a 36 Němců.[6] V letech 1938 až 1945 byl Kájov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu. Od roku 1961 je Kájov samostatnou obcí a z Kladného se stala místní část Kájova.[5]

Dějiny poutního místa

Vesnice Kájov je hojně navštěvovaným mariánským poutním místem, jedním z nejstarších v Čechách. Poprvé je doložena ve 13. století jako spadající pod cisterciácký klášter Zlatá Koruna. V historii bylo místo několikrát upravováno a rozšiřováno, mj. po vypálení roku 1469 a v době baroka v 17. století. Tak vznikl poutní komplex tvořený kostelem Nanebevzetí Panny Marie, kaplí Úmrtí Panny Marie, farou a hospicem. Teprve roku 1930 sem přišli příslušníci řádu oblátů a založili zde konvent v budově fary, který však byl po druhé světové válce zrušen.

Od října 2012 působí v Kájově komunita Milosrdných sester svatého Kříže,[7] která zajišťuje i komentované prohlídky kostela.[8]

Remove ads

Geografie

Kájov se nachází v Šumavském podhůří na soutoku Polečnice (též zvané Kájovský potok) a Chvalšinského potoka, v pahorkaté kotlině pod masivem Kleti. Její vrchol (1087[9] m n. m.) leží těsně za severovýchodní hranici katastru obce a nachází se zde nejvyšší místo. Dalšími vrchy na území jsou např. Bílý kámen (931 m), Ohrada (886 m), Kraví hora (789 m) nebo Dlouhý vrch (741 m).[10] Nejníže pak leží výtok Polečnice ve Starých Dobrkovicích (497 m). Jádro obce se nachází ve výšce okolo 550 m.[11]

Sousedními obcemi Kájova jsou (od východu v hodinovém směru) Český Krumlov, Větřní, Bohdalovice, Hořice na Šumavě, Polná na Šumavě, vojenský újezd Boletice, Chvalšiny, Křemže, Srnín a Přísečná.[11]

Kájovem prochází silnice I/39, z níž se zde odpojuje silnice II/166. Souběžně se silnicí I/39 vede železniční trať České Budějovice – Černý Kříž, z níž je ve stanici Kájov vyvedena dlouhá a již nepoužívaná vlečka do papírny Větřní.[11]

Remove ads

Členění obce

Kájov je z územněsprávního hlediska netypickou obcí, neboť nemá „vlastní“ katastrální území – rozkládá se na k.ú. Kladenské Rovné, Kladné, Kraví Hora, Křenov u Kájova a Novosedly u Kájova. Samotný Kájov pak leží převážně na k.ú. Kladné a severní částí (Nový Křenov) na k.ú. Křenov u Kájova.

Místní části

Připojení Boletic

V roce 2011 navrhlo Ministerstvo obrany ČR optimalizaci vojenských újezdů, v jejímž rámci by některé osady včetně Boletic měly být z vojenského újezdu Boletice do začátku roku 2015 vyčleněny.[12][13] Vláda o zmenšení újezdu od roku 2015 rozhodla na začátku ledna 2012.[14] V pátek a v sobotu 10. a 11. února 2012 uspořádalo ministerstvo obrany v dotčených osadách anketu o jejich budoucnosti. V okrsku Boletice se vyjádřilo 45 % obyvatel,[15] přičemž 78 % hlasujících se vyjádřilo pro to, aby se osada Boletice připojila k obci Kájov jako její nová místní část.[16][17]

Na základě zákona č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů,[18] zůstalo součástí vojenského újezdu Boletice stejnojmenné katastrální území, zatímco k obci Kájov bylo ke dni 1. ledna 2016 připojeno katastrální území Kraví Hora, na jehož území ovšem leží drtivá většina zástavby dosavadní sídelní jednotky Boletice.[19] Díky tomu se na území obce Kájov ocitl i boletický újezdní úřad.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kájově.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Výklenková kaplička nad zázračnou studánkou
  • Fara (čp. 1)
  • Hospoda (čp. 2)
  • Kaple svaté Anny
  • Kaple Božího těla
  • Sousoší svatého Josefa, svatého Tadeáše a svatého Antonína Paduánského od Josefa Dietricha
  • Silniční mostek z 19. století
  • Úsek bývalé poutní cesty do Kájova
  • Soubor 8 božích muk, Růžencová cesta z Kájova do Kladného
  • Boží muka na hřbitově u kostela
  • Dům č. p. 26 v Kladenské Rovném, bývalá tvrz českého humanisty Václava z Rovného
Remove ads

Zvláště chráněná území

Celá severní část území Kájova se nachází v CHKO Blanský les.

Osobnosti

Galerie

  • Thumb
    Z dálky
  • Thumb
    Kaple
  • Thumb
    Kostelní okno
  • Thumb
    Kostel
  • Thumb
    Silniční můstek
  • Thumb
    Stavení
  • Thumb
    Sluneční hodiny
  • Thumb
    Portál
  • Thumb
    Boží muka
  • Thumb
    Kostel

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads
Remove ads