Křemenáč březový

Křemenáč březový (Leccinum versipelle (Fr. & Hök) Snell) je jedlá houba z čeledi hřibovitých. Andreas Gminder^[1] uvádí, že je stejně jako jiné křemenáče, za syrova jedovatý, ostatní autoři zmiňovaní níže v literatuře tuto skutečnost však neuvádějí.

Křemenáč březový
Křemenáč březový
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Pododdělení	Agaricomycotina
Třída	Agaricomycetes
Řád	hřibotvaré (Boletales)
Čeleď	hřibovité (Boletaceae)
Rod	kozák (Leccinum)
Binomické jméno
Leccinum versipelle (Fr. & Hök) Snell. 1944
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma

• Boletus floccopus Rostk.
• Boletus rufescens Pilát
• Boletus rufescens Secr. ex Konrad, 1932
• Boletus testaceoscaber Secr., 1833
• Boletus versipellis Fr. & Hök, 1835
• Ceriomyces viscidus Murrill
• Krombholzia aurantiaca f. rufescens (Secr. ex Konrad) Vassilkov, 1956
• Krombholzia rufescens sensu Konrad
• Krombholzia rufescens (Secr. ex Konrad), 1938
• Krombholziella rufescens (Secr. ex Konrad) Šutara, 1982
• Krombholziella versipellis (Fr. & Hök) Bon 1985
• Leccinum rufescens (Secr. ex Konrad) Šutara, 1989
• Leccinum rufescens var. versipelle (Fr. & Hoek) Snell.
• Leccinum testaceo-scabrum
• Leccinum testaceoscabrum (Secr.) Sing.
• Leccinum testaceoscabrum Secr. ex Singer, 1947
• Leccinum versipellis (Fr. & Hök) Snell.
• Trachypus rufescens (Secr. ex Konrad) Romagn., 1939.
• hřib březák

Lidové názvy

• křemeňák – Východní Čechy^[2]
• janek – Morava^[3]
• červený kozák – Slezsko, Lašsko
• polák – Těšínsko
• špičník – Plzeňsko
• březák – Jižní Čechy
• kameňák
• havíř aj.

Vzhled

Makroskopický

Klobouk má křemenáč březový masitý, široký 5–15 centimetrů, šedý až hnědooranžový, nejdříve polokulovitý s blanitým okrajem přitisknutým na třen, později polštářovitý, hladký, sametový, matný, suchý.

Rourky jsou u třeně vykrojené, z počátku krátké, poté až 2,5 cm dlouhé. Od mládí šedavé, později šedookrové s jemným nafialovělým nádechem. Jejich ústí jsou šedá, drobná, okrouhlá.

Třeň je 9–13 centimetrů dlouhý a 2–7 centimetrů široký, břichatý, později na bázi obyčejně ztlustělý, kyjovitý, již od mládí na šedavém podkladě význačně tmavě až černě třásnitě šupinatý. Šupiny bývají v dospělosti jakoby sestavené v řadách. Při rozkrojení naspodu živě zelenomodrá.

Dužnina je bělavá a na řezu se zbarvuje do růžovofialova, tuhá, jen v klobouku později houbovitě měkká. Chuť je příjemná, vůně nevýrazná. Dužnina při vaření černá, čemuž lze zabránit když ponoříme nakrájenou houbu do octa nebo citrónové šťávy.^[1]

Mikroskopický

Výtrusy jsou velké 13–170 × 4–6 μm, vřetenovité, hladké, světle žlutohnědé až hnědé. Výtrusný prach hnědý.

Výskyt

Křemenáč březový tvoří mykrohizu s kořeny bříz, tedy ho můžeme najít nejčastěji pod břízami nebo v březových hájích, na půdách suchých i mokrých. S břízou stoupá vysoko do hor a na rašeliništích se vyskytuje i pod břízou trpasličí.^[4] Je rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule. Roste od června do října.

Nejčastější záměny

Velmi podobný je též jedlý, křemenáč osikový, který se liší tmavěji červenohnědým kloboukem, v mládí bělavými, později červenohnědými šupinami na třeni, šedě růžovějící dužninou na řezu a hlavně tím, že roste výhradně pod osikami nebo v jejich blízkosti.

Galerie

• 
  mladá plodnice
• 
  mladá plodnice
• 
  typický vzhled
• 
  starší plodnice
• 
  velká plodnice
• 
  v lese
• 
  v mechu
• 
  větší množství