Kabinová lanová dráha na Ještěd
lanovka z Liberce na Ještěd From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Lanová dráha Horní Hanychov – Ještěd je kyvadlová dvoukabinová visutá lanová dráha. Je v provozu od roku 1933, od roku 1975 v rekonstruované podobě. V současnosti jde o jedinou lanovku provozovanou Českými drahami, v jejich jízdním řádu je vedena jako trať č. 900 (dříve 902, předtím 075). Slouží jak k dopravě turistů, tak i k zásobování horského hotelu Ještěd.
Dne 31. října 2021 došlo k nehodě lanové dráhy, pád jedné z kabin nepřežil jeden člověk. Od té doby je dráha mimo provoz.
Remove ads
Stanice
- Liberec-Horní Hanychov (600 m n. m., též udáváno 595 m n. m.)
- Ještěd (1000 m n. m., též udáváno 995 m n. m.)
První záměr
V roce 1924 předložil Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, vlastník tehdejšího hotelu na vrcholu, záměr vybudování lanovky, který zpracoval Ing. Roman Wienberger, zástupce firmy Adolf Bleichert a spol. z Lipska.[1] Od tohoto návrhu bylo upuštěno a celou akcí byly pověřeny Československé státní dráhy.
Lanovka z roku 1933
Ve třicátých letech Československé státní dráhy získaly pozemky pod tratí a v místech budoucích stanic a zadaly stavbu chrudimské firmě František Wiesner (po znárodnění Transporta). Ta zahájila stavbu 15. června 1932 a již 27. června 1933 byla lanovka zprovozněna. Po lanovce na Černou horu, která dnes již v původní podobě a v původním místě neexistuje, byla tato lanovka historicky druhou českou visutou lanovkou. 1. června 1943 převzala lanovku od železničního dopravce správa liberecké pouliční dráhy, v roce 1945 byla převedena pod Československé státní dráhy.[2] V letech 1953 a 1962 byla vyměněna nosná lana.
Jednu ze dvou kabin původní lanovky z roku 1933 získalo v roce 2012 Severočeské muzeum v Liberci, po vyřazení byla využívána postupně jako bufet, stavební buňka, kůlna a včelín. Muzeum plánuje její renovaci podle dochovaných plánů,[3] případně renovaci pouze jedné poloviny kabiny, zatímco ta druhá by zůstala v nálezovém stavu.[4] Od roku 2023 měla být neopravená součástí nově připravované expozice o ještědské lanovce v Technickém muzeu Liberec.[5]
Technické parametry
- Šikmá délka trati: 1183 m
- Vodorovná délka trati: 1115 m
- Výškový rozdíl: 400 m
- Podpěry: dvojice nýtovaných sloupů o výšce 20 a 26 m
- Průměr nosného lana: 45 mm, napínací závaží v dolní stanici
- Průměr tažného a přítažného lana: 22 mm
- lanovka měla dvě tažná a dvě přítažná lana, ale žádnou nouzovou brzdu, resp. v případě prasknutí jednoho z tažných lan se napínací kotouče vychýlily a vypnuly koncový spínač, což se stalo roku 1944[6]
- Vozidla: dvojice pevně uchycených kabin v protilehlých polohách o kapacitě 33 osob
- Pohon v horní stanici, výkon 100 kW
- Maximální rychlost: 5 m/s
- Doba jízdy: 5 minut
- Kapacita: 330 osob za hodinu.
Incidenty
V roce 1944 prasklo jedno tažné lano, k nějakému zranění však došlo až při evakuaci osob z kabin. V 50. letech 20. století došlo k nějaké drobné nehodě, pravděpodobně nedobrzdění v koncové stanici, kvůli které musely být obě kabiny vyměněny.[6]
Remove ads
Lanovka z roku 1975
V roce 1971 již byla původní technologie opotřebovaná a bylo rozhodnuto o celkové přestavbě lanovky. Přestavba, která byla opět zadána firmě Transporta, proběhla v letech 1971–1975 a během ní byla lanovka prodloužena na šikmou délku 1188 metrů s převýšením 402 metrů. Lanovka v nové podobě byla otevřena 31. prosince 1975. Dvojice podpěr byla nahrazena podpěrou jedinou o výšce 30 metrů, byla zdvojnásobena rychlost i výkon hlavního pohonu. Tři kabiny (dvě provozní a jednu záložní[7]) vyrobila společnost Navika Praha.[8] V letech 1983 a 1985 byla vyměněna nosná lana. Od roku 1993 dráhu vlastní a provozují České dráhy. Jako jediná lanovka ČD nebyla privatizována nebo předána obci.
Oproti dosavadní lanovce, která měla přítažná a tažná lana zdvojená, zůstalo po rekonstrukci v letech 1971–1974 již jen po jednom tažném a přítažném laně. Lanovka nově dostala čelisťovou brzdu se třemi různými prvky aktivace, z nichž dva byly automatické. Z dokumentů se zdá, že oba automatické způsoby ovládání později byly z neznámých důvodů z lanovky odstraněny, z toho jeden pravděpodobně už mezi lety 1975 a 1984.[6]
Ročně lanovka přepravila průměrně kolem 250 tisíc cestujících. Jednoduché plné jízdné pro jednu osobu směrem nahoru bylo v roce 2016 99 Kč, zpáteční 149 Kč. U dolní stanice lanové dráhy bylo k dispozici parkoviště pro osobní automobily a autobusy.
V roce 2023 odkoupilo od Českých drah kabinu č. 1 Severočeské muzeum v Liberci, které ji poskytlo do nově připravované expozice o ještědské lanovce v Technickém muzeu Liberec.[4][5] Třetí kabinu, rovněž označenou č. 1, zakoupilo roku 2024 Národní technické muzeum a umístilo ji do svého veřejně přístupného železničního depozitáře v Chomutově.[9]
Pád kabiny v říjnu 2021
Dne 31. října 2021 v 13.37 hod.[10] došlo k pádu kabiny č. 2, jež na pravidelném spoji směřovala z vrcholu do spodní stanice. Kabina spadla z výšky asi 30 metrů poblíž podpěry; v době jízdy v ní byl pouze průvodčí, který nehodu nepřežil. Kabina č. 1, ve které cestovalo kromě průvodčího 13 cestujících směrem nahoru, sjela při této mimořádné události po nosném laně blíže k dolní stanici a uvízla ve výšce asi 15 metrů nad zemí; nikdo nebyl zraněn, lidé však utrpěli psychický šok a evakuovali je hasiči.[11] Ředitel provozu osobní dopravy Českých drah ještě tentýž den uvedl, že při nehodě došlo k prasknutí tažného lana,[12] což následující den potvrdila Drážní inspekce.[13] Od této nehody není lanová dráha v provozu.
V říjnu 2023 generální inspektor Drážní inspekce Jan Kučera při přípravě podcastu pro web Zdopravy.cz uvedl, že nehoda již je vyšetřena, ale policie si z důvodu trestněprávních úkonů vyžádala nejen to, aby závěrečná zpráva zatím nebyla zveřejněna, ale poprvé v historii Drážní inspekce i to, aby zúčastněným stranám ani nebyla zaslána k projednání, aby neunikly důležité informace. Generální inspektor potvrdil, že prasklo lano a nebyla tam automatická záchranná brzda. Zjištění inspekce však jdou dál a generální inspektor si myslí, že bude velmi zajímavé, až se to veřejnost dozví. Regionální mluvčí policie v předposledním říjnovém týdnu 2023 řekl, že policejní vyšetřování se blíží k závěru. Policie vyšetřuje podezření z obecného ohrožení z nedbalosti, nikoho konkrétního dosud neobvinila.[14] 30. října 2023 královéhradecké krajské ředitelství Policie ČR publikovalo zprávu, že policie ukončila prověřování a zahájila trestní stíhání čtyř fyzických a jedné právnické osoby pro přečin obecného ohrožení z nedbalosti, kterého se měly dopustit tím, že lanovka byla provozována vědomě v rozporu s předpisy a technickou dokumentací. Web Zdopravy.cz se dopátral, že onou právnickou osobou jsou České dráhy a.s. České dráhy a.s. proti stíhání podaly stížnost a reagovaly, že s názorem vyšetřujících orgánů nesouhlasí a že lanovka měla všechna nezbytná povolení a revize.[15]
V neděli 31. října 2024 vydala Drážní inspekce 121stránkovou závěrečnou zprávu o výsledcích šetření mimořádné události.[16]
Bezprostřední příčinou nehody bylo přetržení tažného lana. Podle zprávy významným prvkem přispívajícím k procesu poškození byla zjištěná výrazná koroze jednotlivých drátů tažného lana pocházejícího z roku 2016, která vedla k oslabení jejich průřezu. Toto poškození posudek z VUT Brno vysvětluje tím, že při pravidelných odstávkách kabina č. 2 setrvávala v dolní stanici a vlivem srážek či kondenzace vzdušné vlhkosti docházelo k vyššímu stékání vody do postižené části lana. Podle provedeného rozboru lze navíc předpokládat, že namísto mazání lan novým olejem byl používán „vyjetý“ motorový olej. Provozní předpis byl v rozporu se závaznými pokyny výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení; osoby provádějící údržbu tak neměly k dispozici jednoznačné technologické postupy, jejichž důsledným dodržováním by musely v rámci svých povinností odhalit zásadní nedostatky lanové dráhy, které vylučovaly její způsobilost k provozu.[17]
Z vyšetřování vyplynulo, že lanovka posledních zhruba 30 let neměla mít povolení k provozu, protože v rozporu se schválenou technickou dokumentací byla provozována bez prvků zajišťujících automatickou aktivaci vozové brzdy. V rámci vyšetřování jeden ze strojníků lanovky vypověděl, že automatická vozová brzda byla v minulosti demontována po dohodě s Transportou Chrudim jako výrobcem kabiny. DI usoudila, že se tak stalo mezi lety 1987 a 1991. Revizní technik při kontrolách opakovaně konstatoval, že lanovka je bez závad, i když nemá automatickou brzdu. Rukojeť brzdy byla podle výpovědí umístěna tak, že někteří zaměstnanci při své výšce by na ni dosáhli jen výskokem[17]
Za společnost Easy Control Morava prováděl technickou prohlídku stejný revizní technik, který pracoval při revizích také pro České dráhy. Stejná situace byla i u revizí za firmu VVS – česko-moravské výtahy. Inspekce upozornila, že takový postup, kdy kontroluje stejný člověk, je v rozporu se zákonem. Kontroly lanovky od roku 1981 prováděli stále dva stejní technici. Vyšetřování rovněž ukázalo, že Drážní úřad u revizí či prohlídek a zkoušek neprovádí státní dozory. Revizní techniky nikdo nekontroloval, navíc byli ve střetu zájmů. Poslední revize na Ještědu proběhla na předmětné lanové dráze i revizním technikem v zácviku. Drážní úřad nedostatečně vykonával dozor nad oprávněnými osobami provádějícími revize, prohlídky a zkoušky určeného technického zařízení, a tím nezjistil, že oprávněné osoby vykazovaly dlouhodobě zjevné nedostatky ve své činnosti, které podstatným způsobem ovlivňovaly ověřování technické způsobilosti a bezpečnost provozu určeného technického zařízení.[17]
Součástí závěrečné zprávy je 6 bezpečnostních doporučení Drážnímu úřadu:
- zajistit upřesnění technologických postupů ve vnitřních předpisech provozovatelů
- zajistit u provozovatelů lanových drah plnění požadavků na evidenci údržby a kontrol (mj. provedením mimořádné kontroly)
- zajistit, aby záznamy z měření odezvy pohonů lanových drah na řídicí signály byly povinnou přílohou technické prohlídky a zkoušky a veškeré úpravy softwaru řídicích systémů byly evidovány a archivovány
- namátkově provádět kontrolní činnost mj. během provádění revizí nebo prohlídeka zkoušek určených technických zařízení lanových drah; za tímto účelem zajistit, aby termíny těchto činností musely být předem ohlášeny
- zajistit kompetence a nestrannost právnických osob pověřených k provádění technických prohlídek a zkoušek určených technických zařízení lanových drah
- zajistit kompetence a nestrannost fyzických osob oprávněných k provádění prohlídek a zkoušek určených technických zařízení lanových drah,
a jedno doporučení Ministerstvu dopravy (zasadit se o změny právních předpisů navrhované Drážním úřadem v souvislosti s realizací jemu určených bezpečnostních doporučení).[17]
Trať
- Šikmá délka trati: 1188 m
- Vodorovná délka trati: 1115 m
- Převýšení: 401,7 m, též udáváno 400 m
- Sklon trati: průměrný 36 %, maximální 55,78 %
- Počet podpěr: 1 truhlíková konstrukce o výšce 30 metrů
- Maximální výška kabiny nad terénem: 30 metrů
- Délka nosného lana: 1400 m pro každou větev
- Průměr nosného lana: 50 mm, napínací závaží v dolní stanici
- Průměr tažného a přítažného lana: 22,4 mm
- Pohon v horní stanici, 205 kW
- Vozidla: dvě kabiny pevně uchycené o kapacitě 35 cestujících.
Provozní parametry
- Maximální dopravní rychlost: 10 m/s
- Jízdní doba: 4 minuty
- Přepravní kapacita: 525 osob/h v každém směru (tento uváděný údaj nepočítá s časem pro nastupování a vystupování)
- Rozsah provozu: od 8 do 19 hodin (v pondělí až od 14 hodin, od listopadu do března jezdí poslední spoj již v 18 hodin); převážně v intervalu 30 minut, mezi 12 a 13 h a po 16:00 h je interval hodinový; v případě většího zájmu na určitý spoj jede lanovka tolikrát, dokud nejsou přepraveni všichni cestující
- Jarní nebo podzimní odstávky nejsou zapracovány do tabulkového jízdního řádu a bývají oznamovány samostatně; podobně i přerušení provozu např. kvůli povětrnostním podmínkám.
Dopravní dostupnost
Dolní stanice lanové dráhy se nachází asi 10 minut pěší chůze od konečné tramvajové linky číslo 3 v Horním Hanychově. V době přípravy zdvojkolejnění a modernizace trati Viadukt – Horní Hanychov bylo zvažováno i prodloužení až k dolní stanici lanovky, ale nakonec byla trať obnovena jen v původní trase.
O něco blíže dolní stanici se nachází zastávka regionálních autobusů Liberec,Horní Hanychov,u lanovky. Zastavují zde linky 540320 Liberec – Osečná – Stráž pod Ralskem a 540340 Liberec – Hodky – Český Dub, dopravce ČSAD Liberec a.s.
Silniční spojení k dolní stanici lanovky vede od silnice I/35 (křižovatka u Viaduktu) ulicemi Švermova, Uralská, Kubelíkova a Ještědská. Nejbližší železniční stanicí je nádraží Liberec-Horní Růžodol na trati z Liberce do České Lípy.
Remove ads
Úvahy o znovuzprovoznění
12. listopadu 2021 generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik u příležitosti vzpomínkové akce na zemřelého průvodčího uvedl, že chce na visutou lanovku na Ještěd v Liberci přidat další bezpečnostní prvky, přičemž analýzu by měl mít k dispozici do dvou měsíců a doufá, že se rozhodne do roka a do dne. Uvedl, že lanovka bude mimo provoz minimálně do konce zimní sezony, spíše déle.[18] Slíbil, že po zprovoznění lanovky bude prvním cestujícím, který do ní nastoupí, aby veřejnosti ukázal, že České dráhy důvěřují své práci.[19]
Začátkem ledna 2022 České dráhy po jednání oznámily, že na obnově lanovky by se kromě nich měly podílet i město, kraj a společnost TMR, která provozuje skiareál na Ještědu. Podle dohody tyto subjekty měly zájem o spolupráci do konce ledna stvrdit memorandem. Podle náměstka generálního ředitele Českých drah podle současných norem nelze provést jen základní opravu s výměnou lan, kabin a přidáním bezpečnostních prvků, což Českým drahám potvrdili všichni velcí výrobci lanovek v Evropě, které firma oslovila. Jediným řešením je větší rekonstrukce nebo výstavba nové lanovky. Celý proces by podle něj trval 3 až 5 let.[20] 7. března 2022 podepsaly České dráhy, Liberecký kraj, statutární město Liberec a TMR Ještěd memorandum o spolupráci k obnově lanové dráhy na Ještěd. Pracovní skupiny zatím zvažují tři základní varianty dalšího postupu: oprava původní dráhy s novými zabezpečovacími prvky, nebo nová, moderní lanovka v původní trase, nebo nová lanová dráha s prodloužením o zhruba 650 metrů až k tramvajové konečné Horní Hanychov. Je zvažováno jak uplatnění kyvadlového systému se dvěma velkými kabinami, tak varianta oběžného systému s větším počtem menších kabin. Podle libereckého primátora odborníci odhadují proces zprovoznění lanovky na 3 až 4 roky v případě rekonstrukce nebo na 4 až 5 let v případě výstavby nové lanovky.[21]
Liberecký kraj uvažoval, že jako dočasnou náhradu zavede od dubna 2022 autobusovou linku na parkoviště u chaty Ještědka.[22]
Koncem května 2022 představenstvo Českých drah schválilo vypsání předběžných tržních konzultací na strategického partnera, který zajistí financování obnovy a následný provoz lanové dráhy. Tento průzkum trhu měl být vypsán nejdříve během několika následujících týdnů.[23] Za nejpravděpodobnější v té době České dráhy označily variantu nahrazení kyvadlového systému oběžným s kabinkami pro 8–10 cestujících s výstavbou ve dvou etapách: v první fázi obnovou lanovky v původní délce necelých 1200 metrů, následně prodloužení o asi 650 metrů k centrálnímu parkovišti P1 u tramvajové konečné Horní Hanychov, protože k prodloužení lanovky je nutná změna územního plánu.[23]
Primátor Liberce Jaroslav Zámečník v červenci 2022 prezentoval médiím svůj názor, že by lanovku mělo ideálně do budoucna vlastnit město a případně si na provozování někoho dalšího zjednat. Město údajně jednomu z členů představenstva Českých drah ústně předložilo záměr, že by chtělo pozemky po lanové dráze včetně budov odkoupit, přičemž cenu odhadl zhruba na 50 milionů Kč a vybudování nové lanovky na 250–300 milionů Kč. Prezentoval představu, že pokud by město pozemky získalo do vlastnictví, založilo by samostatný podnik, který by si na stavbu vzal úvěr a postupně ho splácel z tržeb z provozu, po splacení úvěru by lanovka mohla být zařazena do systému MHD. Ochotu finančně se podílet na obnovení provozu lanovky podle Zámečníka předběžně vyjádřil i Liberecký kraj.[24] Náměstek GŘČD pro osobní dopravu Jiří Ješeta 25. srpna 2022 po jednání strategické skupiny pro obnovu lanovky oznámil, že Liberec lanovku od Českých drah převezme a zajistí její obnovu. Město bylo jediným zájemcem, který v předběžných konzultacích podal nabídku. České dráhy podle Ješety nechtějí do obnovy lanovky investovat ani ji provozovat. Záměr převzetí musí za město ještě schválit zastupitelstvo, pozemky a budovy lanovky město buď odkoupí, nebo si je od Českých drah pronajme. Primátor Jaroslav Zámečník očekával, že majetkoprávní úkony by měly trvat v řádu několika měsíců, zhruba půl roku. Na obnovu a provoz lanovky chce město hledat strategického investora ve veřejné soutěži.[25]
Do poloviny dubna 2024 pořádalo město on-line anketu, kde občané mohli volit mezi třemi variantami lanové dráhy, přičemž všechny se dají realizovat jak v dosavadní, tak v prodloužené trase: první variantou byl kyvadlový provoz dvou kabin, druhou variantou provoz oběžných kabinek a třetí variantou, nazývanou „tramvaj“, jedna kabina zavěšená na dvou lanech. V anketě hlasovalo téměř 1700 občanů a přes 58 % zvolilo variantu jedné kabiny zavěšené na dvou lanech. Tuto možnost, ve variantě prodloužené k tramvajové konečné, podpořil i náměstek primátora pro architekturu, veřejný prostor a dopravní stavby Jiří Janďourek. Kromě toho si rada města nechala vypracovat ekonomickou analýzu a studii proveditelnosti od studia SIAL. Za velmi optimistický odhad obnovení provozu lanovky označil leden 2029.[26] Dne 25. dubna 2024 variantu s jednou kabinou s kapacitou 100 cestujících, zavěšenou na dvou lanech a s prodloužením trasy ke konečné tramvaje schválilo zastupitelstvo města.[27]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads