Kamenec Podolský

Kamenec Podolský (ukrajinsky Кам’янець-Подільський [kam'janec’-podiľs’kyj]) je starobylé město, kdysi středisko historického kraje Podolí na jihozápadní Ukrajině. Městem protéká řeka Smotryč, která zde tvoří hluboký kaňon. Dnes je městem oblastního významu, centrem stejnojmenného rajónu a druhým největším městem Chmelnycké oblasti; v roce 2014 zde žilo 102 254 obyvatel, avšak v roce 2022 už jen 96 896.^[1] Město je sídlem diecéze a jedním z center katolictví na Ukrajině.

Kamenec Podolský Кам’янець-Подільський
Pevnost v sousedství Starého Města
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	48°40′5″ s. š., 26°34′5″ v. d.
Nadmořská výška	210 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Chmelnycká
Rajón	Podolskokamenecký
Kamenec Podolský
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	27,81 km²
Počet obyvatel	96 896 (2022)
Hustota zalidnění	3 484,2 obyv./km²
Etnické složení	Ukrajinci (okolo 90 %), dále Rusové, Arméni, Rumuni, Židé a další
Náboženské složení	převážně pravoslaví, poměrně výrazné zastoupení katolictví
Správa
Starosta	Mychajlo Jevstafijovyč Simaškevyč
Vznik	1062
Oficiální web	www.kam-pod.gov.ua
Telefonní předvolba	+380-3849
PSČ	32300–32318
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Názvy

Ukrajinský název pochází z ukrajinského камiнь (kámen). Kamenec Podolský leží v území, které náleželo mnoho státům a říším; proto má v mnoha jazycích odlišné názvy:

• ukrajinsky: Кам’янець-Подільський (Kam'janec-Podilskyj)
• rusky: Каменец-Подольский (Kameněc-Podolskij)
• polsky: Kamieniec Podolski
• turecky: Kamaniçe
• latinsky: Camenecium
• rumunsky: Cameniţa
• jidiš: קאַמענעץ (Kumenec)
• arménsky: Կամիանէց-Պոդոլսկ

Historie

Již před naším letopočtem zde existovala opevněná dácká osada. Později bylo město centrem historického regionu Podolí a v letech 1352–1672 a 1699–1793 patřilo k polskolitevskému státu. Proslulo multietnickým charakterem, protože v něm sídlily početné menšiny Poláků, Židů a Arménů. Dobytí Kamence Podolského osmanskou armádou v roce 1672 se stalo námětem slavného románu Henryka Sienkiewicze Pan Wolodyjowski.

Od 22. března 1919 do listopadu 1920 bylo město součástí Ukrajinské lidové republiky.

Vývoj počtu obyvatel

1390 – 2 000 1570 – 4 500 1630 – 12 000 1699 – 1 400 1840 – 14 700 1862 – 18 900 1892 – 36 662 1893 – 36 951 1897 – 35 934 1903 – 40 000

1912 – 50 500 1921 – 26 600 1926 – 31 000 1939 – 36 400 1944 – 11 000 1959 – 40 300 1966 – 50 000 1970 – 57 000 1976 – 77 000 1979 – 84 000

1986 – 100 000 1989 – 102 200 1990 – 103 000 1991 – 105 000 2001 – 99 610 2003 – 99 929 2004 – 99 540 2005 – 99 398 2007 – 100 025 2022 – 96 896

Školství a kultura

• Národní univerzita Ivana Ohijenka
• V okolí města se odehrává román od Elie Wiesela Pátý syn z roku 1983.^[2]

Pamětihodnosti a turistické zajímavosti

• Hrad
• Radnice

Chrámy

• řeckokatolický chrám Nejsvětější Trojice
• řeckokatolický chrám svatého Josafata
• římskokatolická katedrála a socha Panny Marie, umístěna na dřívějším minaretu
• kostel svatého Mikuláše

Partnerská města

• Kutná Hora, Česko

Galerie

• 
  Kaňon řeky Smotryč obklopující střed města
• 
  Římskokatolická katedrála a socha Panny Marie
• 
  Národní univerzita
• 
  Chrám svatého Josafata
• 
  Chrám Nejsvětější Trojice
• 
  Radnice