Kamillo Horn

Kamillo (Camillo) Andreas Horn (29. prosince 1860, Liberec^[1] – 3. září 1941, Vídeň) byl německý skladatel, harfenista, sbormistr, básník, hudební pedagog a kritik.

Kamillo Horn
Základní informace
Narození	29. prosince 1860 Liberec Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	3. září 1941 (ve věku 80 let) Vídeň Německá říše Německá říše
Žánry	klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, pedagog, harfeník, básník a sbormistr
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 29. prosince 1860 v Liberci, či spíše v německém Reichenbergu. Učil se hrát na klavír u učitele J. Leukerta. Po dokončení reálky začal navštěvovat obchodní školu, ale již v roce 1876 byl přijat na pražskou konzervatoř, kde studoval hru na harfu u profesora Václava Staňka. Učiteli hudební teorie a kompozice byli skladatelé Josef Krejčí a Josef Förster.

Po absolvování konzervatoře odešel do Vídně. V letech 1880–83 byl harfenistou ve vojenské kapele 34. pěšího pluku ve Vídni, kterou řídil Karel Šebor. Po roce 1883 pokračoval na vídeňské konzervatoři. Vedle toho studoval soukromě skladbu u Antona Brucknera.

Poté, co složil státní zkoušky z učitelství zpěvu vyučoval na piaristickém gymnáziu ve vídeňské čtvrti Josefstadt, poté na Nové vídeňské konzervatoři. Od roku1918 byl profesorem hudební teorie na Akademii hudebních a dramatických umění. Na této škole působil až do roku 1931. Vedle toho byl třicet let hudebním kritikem listu Deutsches Volksblatt a sbormistrem hudebního spolku Haydn.

Vyznamenání

• Goethova medaile za umění a vědu
• Vyznamenání města Vídně (Ehrenring der Stadt Wien).
• Na rodném domě v Liberci byla Hornovi 23. 11. 1930 odhalena pamětní deska a k jeho poctě byl vydán pamětní spis.

Dílo

Jako skladatel je Horn stylově řazen mezi pozdní romantiky. Komponoval hudbu orchestrální i komorní, ale nejdůležitější částí jeho díla je tvorba sborová a písňová. Zkomponoval více než 100 písní a sborů. Byl horlivý německý vlastenec a toto jeho zaměření se promítlo nejen do jeho tvorby, ale stalo se i součástí politického života zejména v jazykově smíšených částech Rakouska a Čech. Sbor Der Gotenzug (na text Felixe Dahna) se dokonce stal hymnou jazykově německých spolků při oslavách schubertovského výročí ve Vídni v roce 1928. Již za jeho života vznikly tři hornovské spolky, kterým se říkalo Kamillo-Horn-Bund. Působily ve Vídni (1905), ve Štýrském Hradci a v České Lípě (1927). Ty již měly čistě politický význam. Do Hornova svazu vstupovali nejen jednotlivci, ale i školy, úřady, banky a města, a to nejen v Čechách a na Moravě, ale i v Německu a Rakousku.

Orchestrální skladby

• Symfonie f-moll, op. 40 (1905 Vídeň)
• Scherzo (1915 Vídeň)
• Symfonie d-moll, op. 78 (1930 Vídeň)

Komorní skladby

• Smyčcový kvartet
• Fantasie pro housle a klavír, op. 42
• Kvintet pro troje housle, violu a violoncello, op. 50
• Sonáta pro harfu a klavír, op. 58
• Sonáta c moll pro lesní roh a klavír, op. 58
• Triofantasie pro housle, violoncello a klavír, op. 73
• Sextet pro troje housle, violu a dvě violoncella, op. 75

Klavírní skladby

• Zwei Klavierstücke, op. 3 (Im Freien. Frage)
• Sonáta f-moll, op. 15
• Zwei Konzertetüden, op. 25 (es-moll, G-dur – úpravě R. Mooshammera pro harfu v Ges-dur)
• Zwei Stücke für die linke Hand allein, op. 33 ( Albumblatt. Fantasie)
• Bilder der Nacht, op. 37 (Auf irrem Pfad. In der Herberge. An der Wiege. Im Fieberwahn. Auf der Runde. Beim Tanz. Im Traume)
• Sonáta e-moll

Melodramy

• Liebe im Schnee (Robert Hamerling)
• Drei Gedichte mir begleitender Musik, op. 38
  • Der Fischer (Johann Wolfgang Goethe)
  • Das Kind am Brunnen (Christian Friedrich Hebbel)
  • Die Zwerge auf dem Baum (August Kopisch)
• Graf Walter, op. 39 (Felix Dahn)
• Zwei Melodramen, op. 60
  • Das Ständchen (Ludwig Uhland)
  • Elfenritt
• Alte Geschichte (Karl Bienenstein) s průvodem harfy a zpěvem za scénou (nejisté).

Dále zkomponoval více než 100 písní a sborů.

Literární dílo

• Erinnerungen an meine Lehrzeit bei Meister Bruckner (Festschrift zu den Sudetendeutschen Bruckner-Festtagen Aussig – Leitmeritz, Deutsche Bruckner-Gemeinde in Leitmeritz 1936, s. 23-35);
• Harfners Sang, Wilhelm Braumüller, Wien – Leipzig 1924.
• časopisecké články ze soudobého hudebního života