Karel Babánek

Karel Babánek (15. července 1872, Březové Hory^[1] – 19. května 1937, Praha^[2]) byl český právník, básník, spisovatel a dramatik. Psal lyrické básně, inspirované lidovými písněmi. Byl autorem satirických povídek a prací pro mládež.

Karel Babánek
Rodné jméno	Karel Boromejský, Vojtěch, Josef Babánek
Narození	15. července 1872 Březové Hory Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19. května 1937 (ve věku 64 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Krematorium Strašnice
Národnost	česká
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	právník
Rodiče	František Babánek, Albína Babánková-Janoušková
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Byl synem vrchního báňského rady Františka Babánka a Albíny Babánkové-Janouškové. Rodina se postupně stěhovala z Březových Hor do Jílového a Jáchymova.^[3]

Karel vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy,^[4] určitou dobu působil jako notářský koncipient. V roce 1917 získal stálé zaměstnání jako právní úředník pražského magistrátu.^[2] V roce 1932 byl penzionován.^[5]

Byl dlouholetým členem básnického spolku Máj a zpočátku i Moderní revue.^[6] Miloval přírodu, inspiraci získával na dlouhých procházkách do pražských zahrad, podél Vltavy i jinam. Žil samotářsky, neoženil se, hluboké přátelství ho vázalo k bratru MUDr. Františku Babánkovi (1871).^[3][7]

V Praze IV bydlel na adrese Schody radnické 7.^[8] Zemřel ve svém vinohradském bytě po dlouhé nemoci,^[2] pohřben byl ve strašnickém krematoriu.^[6]

Dílo

Pěstoval zprvu zádumčivou dekadentní lyriku a pak impresionistickou poesii, v níž se silně přiblížil národní poesii. Z krátkých několikaslokových básní jímavě tryská citové bohatství, byť melancholické noty. Básník samotář se nikdy nedobral prudší výbojnější síly, jen časem svá tesknění a marná snění oživoval trochou ironie a jízlivého výsměchu.

Jaroslav Kunc, Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 17–18.

Básnické sbírky

• Vytržené listy (1896)
• Když slunce zapadá (1900)^[9]
• Písně tuláka (1902)
• Zaváté cesty (1908)^[9]
• Kniha písní (1908)
• České melodie (1910)
• Věčná píseň (1910)
• Obláčky: pro mládež (1921)
• Píseň života (1926)^[8]
• Večerní zvony (1929)
• Podzimní sad (1934)
• Ocúny na lukách (1935)

Próza

• Stíny v duši (1898)^[9]
• Dni našeho života (1910)
• Malé povídky: pro mládež (1916)
• Satiry a ironické humoresky (1919), s povídkou Výlet pana Broučka do XXI. století^[5]
• O elfu Zvonkovi: pro mládež (1923)
• Přízraky (1920), sbírka povídek s prvkem tajemství, motivy přeludů, s úvahami o životě a smrti. Povídka Doktor Labori se řadí do žánru science fiction.^[5]

Divadelní hry

• Rodná hrouda (1921)
• Strašidlo (1926), spoluautorka: L. Zemanová-Zalová