Karel Chochola

Karel Chochola (30. září 1893, Plzeň^[1] – 3. června 1942, Tábor) byl český architekt a středoškolský pedagog^[2] působící v jižních Čechách.

Ing. Dr. techn. Karel Chochola
Karel Chochola
Narození	30. září 1893 Plzeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. června 1942 (ve věku 48 let) Tábor Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání	architekt
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

Během studií V Plzni na c. k. reálném gymnáziu v Plzni se seznámil se svým celoživotním přítelem, malířem Ottou Matouškem.^[3] Přes prvotní úmysl studovat malířství absolvoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství v Praze a posléze v Paříži a Římě. Usadil se v Českých Budějovicích, kde začal působit jako pedagog na stavební průmyslovce.^[2][4] V roce 1925 se spolu s Matouškem stali zakládajícími členy Sdružení jihočeských výtvarníků.

Patřil k významným představitelům funkcionalismu a konstruktivismu. Většina jeho architektonické činnosti je soustředěna do 20. a 30. let 20. století. Jako specifický rys jeho návrhů je uváděna „záliba v symetrické dispozici, v níž mnozí funkcionalisté tušili formový apriorismus, a proto se jí důsledně vyhýbali.“^[3]

Mezi jeho stavby patří kino Kotva, obchodní dům firmy Brouk a Babka, administrativní budova Jihočeských elektráren, blok pěti třípatrových obytných domů Tabáková režie v Havlíčkově kolonii a několik funkcionalistických vil (vše v Českých Budějovicích),^[5] kromě toho pak areál hřbitova s obřadní síní v Protivíně.^[6] Architekt Karel Chochola je i autorem funkcionalistického fotoateliéru Šechtl a Voseček v Pelhřimově z roku 1925, další co stavěl, resp. přepracoval v Pelhřimově byla budova dnešní Komerční banky na náměstí. Stavbu prováděl pelhřimovský stavitel Antonín Schreyer.^[7]

Zpracoval rovněž architektonický koncept Jiráskova jezu a urbanistický návrh Sokolského stadiónu.

Po vzniku Protektorátu se zapojil do protinacistického odboje, byl odhalen a v roce 1942 v Táboře popraven. V roce 1945 byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939.^[4] Na českobudějovickém sídlišti Máj po něm byla pojmenována ulice.

Realizace

• 1924 Tribuna Sokolského stadionu, Sokolský ostrov 462/4, České Budějovice
• 1927 Obřadní síň hřbitova, Protivín^[8]
• 1929 Bio Kotva, Lidická třída 2110, České Budějovice
• 1930 Rodinný dům Karla Chocholy, S. K. Neumanna 258/4, České Budějovice^[9]
• 1930 Rodinný dům Otty Matouška, S. K. Neumanna 304/11, České Budějovice
• 1930 Administrativní budova Jihočeských elektráren, Lannova třída 205/16, České Budějovice^[10]
• 1931 Vila manželů Svobodových, Dukelská 671/66, České Budějovice
• 1933 Nájemní domy Československé tabákové režie, M. Vydrové 533/21 a 535/23, Čechova 534/36, Roháče z Dubé 522/8 a 523/6), České Budějovice
• 1935 Obchodní dům Brouk a Babka, Široká 432/11, České Budějovice^[11]
• 1937 Hybný jez na Vltavě u Gellertovy papírny, České Budějovice
• 1938 Závodní dům s biografem firmy I. Spiro & Söhne, Papírenská 185, Větřní
• 1940 Chata Karla Chocholy, Doudleby 16, Doudleby

Galerie

• 
  Čelní fasáda Kina Kotva, 1929, České Budějovice
• 
  Vlastní vila v ulici S. K. Neumanna, 1930, České Budějovice