Karel Linha

Karel Linha (20. října 1833 Orlík nad Vltavou^[1] – 9. října 1887 Praha) byl český právník, veřejný činitel a tělovýchovný funkcionář. Publikoval odborné články v časopise Právník. Od dubna 1883 zastával funkci starosty Sokola.

Karel Linha
Karel Linha
Narození	20. října 1833 Orlík nad Vltavou Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	9. října 1887 (ve věku 53 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	onemocnění dýchacího systému
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	advokát
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 20. října 1833 na Orlíku jako syn hospodářského úředníka na schwarzenberském panství. Od roku 1844 studoval na gymnáziu v Písku, r. 1848 přestoupil na gymnázium do Prahy. V roce 1852 byl přijat na pražskou právnickou fakultu, kterou absolvoval v roce 1858.^[2]

Právnickou praxi získával jako advokátní koncipient u Ig. Hauschilda. Roku 1868 si otevřel vlastní kancelář. Psal odborné články do časopisu Právník. Stal se komisařem pro zkoušky kandidátů advokacie, členem ředitelství spolku pro podporu vdov a sirotků po právnících a členem výboru Advokátní komory pro Království české.^[2]

Již od mládí byl veřejně činný. V sedmnácti letech vstoupil do Matice české. Na univerzitě se stal členem výboru Akademického čtenářského spolku.^[2] Později pořádal národní besedy na podporu stavby Národního divadla.^[3] V letech 1858-60 se zasazoval o to, aby disputace na pražské univerzitě probíhaly v češtině.^[4]

Byl rovněž dlouholetým členem Sokola (strávil zde 15 let).^[2] Když po zvolení pražským starostou odstoupil z čela této organizace Tomáš Černý, požádali další členové předsednictva v březnu 1883 Linhu, aby se stal jeho nástupcem. Ten nabídku přijal^[5] a v dubnu byl na valné hromadě zvolen starostou pražského Sokola. 12. dubna ho do funkce slavnostně uvedl Miroslav Tyrš; v projevu vyzdvihl jeho smysl pro spravedlnost, vlastenectví a ideály prosazované Jindřichem Fügnerem.^[6]

Jako starosta Sokola se Linha musel vypořádat s úředním zákazem připravovaného všesokolského sletu.^[2] Během jeho funkčního období také zemřel Miroslav Tyrš (1884)^[7] a Prahu dvakrát navštívila delegace amerického Sokola (1885^[8] a 1887),^[9] za velkého zájmu české veřejnosti.^[10]

Zemřel nečekaně po krátké nemoci,^[2] na edém plic.^[11] Pohřben byl na Olšanech.^[2]