Karel Maixner

Karel Maixner, křtěný Karel František (3. listopadu 1840 Hořice^[1] – 2. ledna 1881 Praha^[2]) byl český malíř, litograf a ilustrátor, bratr malíře Petra Maixnera.^[3]

Karel Maixner
Karel Maixner
Narození	3. listopadu 1840 Hořice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	2. ledna 1881 (ve věku 40 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	malíř, litograf a grafik
Příbuzní	Petr Maixner bratr Čeněk Maixner bratr Jaroslav Maixner synovec Miloš Maixner synovec
Podpis
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Hořicích v rodině pekaře Františka Maixnera. Od mládí projevoval značné výtvarné nadání, zprvu vystudoval reálku a v roce 1858 nastoupil ke studiu na pražskou malířskou akademii. Rád maloval zvířata a již během studií vytvořil pozoruhodné ilustrace pro Fričovo Evropské ptactvo. Spolu se svým bratrem Petrem namaloval 14 obrazů křížové cesty pro hořický děkanský kostel a později sám vytvořil křížovou cestu pro kostel v Milovicích. Později pracoval s bratrem Petrem na některých jeho významných zakázkách (fresková výzdoba kostela v Praze - Karlíně). Karel Maixner byl, stejně jako další z bratrů Čeněk, velmi nadaným litografem a významným způsobem se podílel na vydávání ilustrovaných časopisů Světozor, Květy a Vesmír. V roce 1864 namaloval pro hořický divadelní sál oponu s vyobrazením města Hořice.

V roce 1881 zemřel^[2] v Praze na tuberkulózu. Pohřben je na Olšanských hřbitovech.

Rodinný život

Roku 1875 se oženil^[4] s dcerou pekařského mistra Matyldou Růžičkovou^[5], s níž měl dva syny Jiřího Antonína^[6] (*1876) a Karla Víta^[7] (*1879) a dcery Miladu^[8] (*1877) Boženu (*1878).^[3]

Galerie

• 
  Pamětní umělecký list Umělecké Besedy (1870)
• 
  Opona v Hořicích (1864)
• 
  Evropští ptáci, (Antonín Frič: Evropské ptactvo 1871)
• 
  Evropští ptáci, (Antonín Frič: Evropské ptactvo 1871)
• 
  Jihoslovanští medvědáři (Květy, 1871 č. 3)
• 
  Podobizna Cyrila Františka Nappa (1792–1867)
• 
  Portrét ruského historika Jurije Fedoroviče Samarina (1819–1876)