Karel Maria Raimund z Arenbergu

rakouský maršálek From Wikipedia, the free encyclopedia

Karel Maria Raimund z Arenbergu
Remove ads

Karel Maria Raimund vévoda z Arenbergu (francouzsky Charles Marie Raymond duc d'Arenberg, d'Aerschot et de Croy, prince de Porcean et de Rebecq, comte de Seneghem, 1. dubna 1721, Enghien17. srpna 1778, Enghien) byl polní maršál císařské armády. Se střídavými úspěchy se zúčastnil dynastických válek v Evropě 18. století a v roce 1766 dosáhl hodnosti polního maršála. Po otci byl dědicem titulu vévody a majitelem statků v Belgii.

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Remove ads

Kariéra

Pocházel ze šlechtického rodu Arenbergů, narodil se jako starší ze dvou synů polního maršála čtvrtého vévody z Arenbergu, Leopolda Filipa a jeho manželky Marie Francescy Pignatelliové (1696–1766).

Od mládí sloužil v císařské armádě, pod otcovým velením se zúčastnil války o rakouské dědictví a již v roce 1746 dosáhl hodnosti generálního polního vachtmistra (respektive generálmajora). V roce 1748 se zúčastnil obrany Maastrichtu proti Francouzům. V roce 1755 obdržel hodnost polního podmaršála. Na počátku sedmileté války bojoval v bitvě u Štěrbohol (1757), poté se podílel na vytlačení pruské armády z Čech.[1] V roce 1757 získal Řád zlatého rouna a v roce 1758 byl dekorován velkokřížem Řádu Marie Terezie.[2] V nové hodnosti polního zbrojmistra (1758) se zúčastnil dalších bojů v Německu a jako velitel pravého křídla rakouské armády se vyznamenal v bitvě u Hochkirchu (1758). V tažení v roce 1759 dostal samostatné velení armádního sboru, byl ale poražen u Drážďan a v roce 1760 utrpěl vážné zranění v bitvě u Torgau. Následky zranění jej vyřadily z další aktivní služby a armádu opustil. V roce 1766 byl povýšen do hodnosti polního maršála[3] a stal se členem tajné rady.

Manželství a potomstvo

Dne 18. června 1748 se v Paříži oženil s Luisou Marií de La Marck, hraběnkou ze Schleidenu.[4]

  • 1. Františka Marie Tereza (2. 7. 1749 Brusel – 31. 3. 1751 tamtéž)[5]
  • 2. Ludvík Engelbert (3. 8. 1750 Brusel – 7. 3. 1820 tamtéž), 6. vévoda z Arenbergu a 12. vévoda z Aarschotu[6]
    ⚭ 1773 Louisa Antoinetta de Brancas-Villars (23. 11. 1755 Paříž – 10. 8. 1812 tamtéž), hraběnka z Lauragais[7]
  • 3. Marie Františka Leopoldina (31. 7. 1751 Brusel – 26. 8. 1812 Praha)[5]
    ⚭ 1781 hrabě Josef Mikuláš z Windisch-Grätze (6. 12. 1744 Vídeň – 24. 1. 1802 Štěkeň)[8]
  • 4. Marie Flore (25. 6. 1752 Brusel – 15. 4. 1832 tamtéž)[5]
    ⚭ 1771 Wolfgang d'Ursel (28. 4. 1750 Brusel – 17. 5. 1804), 3. vévoda d'Ursel a z Hobokenu[5]
  • 5. August (30. 8. 1753 Brusel – 26. 9. 1857 tamtéž), hrabě de la Marck[9]
    ⚭ 1774 Marie-Françoise Le Danois (3. 9. 1757 – 12. 9. 1810)[5]
  • 6. Karel Josef (18. 4. 1755 – 28. 5. 1755)[5]
  • 7. Ludvík Maria (19. 2. 1757 Brusel – 30. 3. 1795 Řím)[10]
    I. ⚭ 1788 Anne de Mailly-Nesle (1766 – 24. 12. 1789)[5]
    II. ⚭ 1792 Jelizaveta Borisovna Šachovskaja (29. 11. 1773 – 2. 10. 1796)[11]
Remove ads

Reference

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads