Karl Franckenstein

Karel Boromeus Vincent svobodný pán von Franckenstein (Karl Borromäus Vinzent Freiherr von und zu Franckenstein) (22. ledna 1831, Frankfurt nad Mohanem – 2. února 1898, Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat původem z Bavorska. Přes třicet let působil v diplomatických službách, naposledy byl rakousko-uherským vyslancem v Dánsku (1880–1888). Po odchodu do penze byl jmenován členem Panské sněmovny.

Karl baron von Franckenstein
Erb rodu Franckensteinů
Rakousko-uherský vyslanec v Dánsku
Ve funkci: 1880 – 1888
Předchůdce	Gustav Kálnoky
Nástupce	Konstantin Trauttenberg
Rakousko-uherský vyslanec v Sasku
Ve funkci: 1872 – 1880
Předchůdce	Ludvík Paar
Nástupce	Anton Wolkenstein-Trostburg
Narození	22. ledna 1831 Frankfurt nad Mohanem
Úmrtí	2. února 1898 (ve věku 67 let) Vídeň
Rodiče	Karl Arbogast von und zu Franckenstein
Děti	Clemens von Franckenstein Georg von und zu Franckenstein
Příbuzní	Georg Arbogast von und zu Franckenstein a Heinrich Baron von und zu Franckenstein (sourozenci)
Profese	diplomat a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Pocházel z bavorského šlechtického rodu, byl synem bavorského státního rady barona Karla Franckensteina (1798–1845). Od roku 1855 působil v diplomatických službách Rakouska, svou kariéru zahájil na nižších postech v Berlíně, Londýně, Bernu, Petrohradě a Frankfurtu nad Mohanem. Později byl vyslaneckým radou ve Washingtonu (1868–1869) a v Petrohradě (1869–1872). V letech 1872–1880 byl rakousko-uherským vyslancem v Drážďanech a svou kariéru zakončil jako vyslanec v Kodani (1880–1888). V roce 1890 byl penzionován, mezitím byl v roce 1889 jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny.

V roce 1872 se oženil s hraběnkou Elmou Schönborn-Wiesentheid (1841–1884) z významné německé šlechtické rodiny.^[1] Jejich starší syn Clemens (1875–1942) vynikl jako hudební skladatel a autor řady oper, mladší syn Joseph (1878–1953) byl diplomatem a v letech 1920–1938 vyslancem Rakouské republiky v Londýně. Jako odpůrce nacismu byl po anšlusu Rakouska odvolán a nakonec zůstal v Británii trvale.

Karlův starší bratr Georg von Franckenstein (1825–1890) byl německým politikem a v letech 1879–1887 místopředsedou německého Říšského sněmu. Švagr Karlovy manželky Elmy hrabě Otto Brandis (1848–1929) byl diplomatem a rakousko-uherským vyslancem v několika zemích.