Karl Max Zedtwitz

Karl Max hrabě Zedtwitz, též Karel Maximilian Zedtwitz nebo Karel Max hrabě Zedtwitz (25. června 1844 České Budějovice^[1] – 25. března 1908 Praha^[2]), byl český šlechtic a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, jeden z hlavních pořadatelů Jubilejní výstavy v roce 1891 a organizátor konzervativního agrárního hnutí.

Karl Max Zedtwitz
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1878 – 1908
poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1893 – 1907
Stranická příslušnost
Členství	ústavověrný velkostatek Hohenwartův klub konzervativ. velkostatek
Narození	25. června 1844 České Budějovice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	25. března 1908 (ve věku 63 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Hrobka Zedtwitzů v Kopaninách
Choť	Bertha Marie Rieger v. Riegershofen
Děti	Graf Alexander Zedtwitz Franz Josef von Zedtwitz
Profese	politik a velkostatkář
Commons	Karl Max Zedtwitz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Byl synem Franze Ferdinanda Zedtwitze (1812–1844) a jeho manželky Rosiny (1822–1892), rozené Gottlové. Jeho otec zemřel, když mu byly pouhé tři měsíce.^[3]

Pocházel z českoněmeckého šlechtického rodu Zedtwitzů, usedlého na Ašsku, kde Zedtwitzům patřil statek a panství Krugsreuth. Veřejně se angažoval. Byl členem okresní školní rady v Aši, později delegátem zemědělských sdružení v české zemské zemědělské radě a členem Zemského zemědělského výboru.^[4]

V roce 1891 se výraznou měrou (jako předseda výkonného výboru k přípravě) podílel na organizování Jubilejní zemské výstavy v Praze.^[5] Zapojil se i do politiky. Od roku 1878^[6] byl poslancem Českého zemského sněmu. Mandát obhájil v zemských volbách roku 1895. Náležel do politické skupiny konzervativního velkostatku. Do rozdělení zemské zemědělské rady na dvě národnostní sekce byl jejím předsedou. Byl mu udělen Císařský rakouský řád Leopoldův.^[5] Opětovně se zemským poslancem stal i v volbách roku 1901 a volbách roku 1908.

V roce 1893 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii velkostatkářskou. Nastoupil 28. října 1893 místo Bedřicha Karla Kinského. Mandát obhájil ve volbách roku 1897 a volbách roku 1901. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1907.^[7] Na zemském sněmu zastupoval Stranu ústavověrného velkostatku, na Říšské radě byl členem poslanecké frakce Hohenwartův klub sdružující konzervativní politické proudy. Byl ředitelem České zemské banky a prezidentem generálního ředitelství báňsko-chemické firmy Montan- und Industrialwerke v Dolním Rychnově u Falknova. Karl Max Zedtwitz se také snažil o organizování selského stavu v konzervativním duchu. Podílel se se utvoření organizace Selská jednota pro království České.^[4] Počátkem 20. století se uváděl jako předseda volného klubu Freie Vereinigung der Vertreter agrarischer Interessen sdružujícího 115 poslanců z řad Čechů, Poláků, Slovinců, Rusínů, konzervativní šlechty a několika klerikálů.^[8]

V roce 1869 se oženil s Berthou Rieger von Riegershofen (1850–1927).^[5] Z manželství vzešli synové Karel (1860–1921), Alexandr (1871–1940) a Franz Josef (1873–1954).

Zemřel v Praze 25. března 1908. Příčinou smrti byla srdeční vada.^[2] Byl pohřben v rodové hrobce v Kopaninách.^[9]