Karl Rechbauer

Karl Rechbauer (6. ledna 1815 Štýrský Hradec – 4. ledna 1889 Štýrský Hradec^[1][2]) byl rakouský právník a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec a předseda Říšské rady.

Karl Rechbauer
Karl Rechbauer r. 1861 (litografie Adolfa Dauthageho)
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1861 – 1865
Ve funkci: 1867 – 1885
Předseda Poslanecké sněmovny Říšské rady
Ve funkci: 1873 – 1879
Nástupce	Franz Coronini-Cronberg
Poslanec Štýrského zemského sněmu
Ve funkci: 1861 – 1885
Stranická příslušnost
Členství	Ústavní strana (němečtí autonomisté) (Klub pokroku – mladoněmci) (Sjednoc. německá levice)
Narození	6. ledna 1815 Štýrský Hradec Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	4. ledna 1889 (ve věku 73 let) Štýrský Hradec Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater	Univerzita Štýrský Hradec
Profese	právník a politik
Commons	Karl Rechbauer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Jeho otcem byl stavovský úředník. Karl vystudoval v letech 1833–1839 práva a státovědu na univerzitě ve Štýrském Hradci, kde roku 1838 získal titul doktora práv. Sloužil do roku 1845 u komorní prokuratury a od roku 1846 působil jako advokát. Během revolučního roku 1848 byl vyslán jako reprezentant univerzity ve Štýrském Hradci na prozatímní Štýrský zemský sněm. V letech 1850–1852 zasedal v obecní radě v Štýrském Hradci. Během neoabsolutistického období se stáhl z politického a veřejného života. Do obecní rady v Štýrském Hradci usedl opět roku 1859. Byl pověřen vypracováním nového obecního statutu. Od roku 1859 působil jako dvorní a soudní advokát ve Štýrském Hradci.^[1][2]

Po obnovení ústavní vlády se zapojil do vrcholné politiky. Od roku 1861 zasedal opět v obecní samosprávě v Štýrském Hradci.^[2] Od roku 1861 až do roku 1885 byl rovněž poslancem Štýrského zemského sněmu.^[1] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Štýrsko (kurie městská, obvod Štýrský Hradec).^[3] K roku 1861 se uvádí jako advokát, bytem ve Štýrském Hradci.^[4] Zemský sněm ho do Říšské rady delegoval za týž obvod opět roku 1867, 1870 a 1871. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, kdy byl zvolen za městskou kurii, obvod Štýrský Hradec. Mandát zde obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1879.^[3] V období let 1873–1879 byl předsedou Poslanecké sněmovny Říšské rady.^[1] Na jaře 1881 kandidoval opět na předsedu Poslanecké sněmovny Říšské rady, ale ve volbě získal 146 hlasů, zatímco polský protikandidát Franciszek Jan Smolka jich obdržel 184 a porazil tak Rechbauera.^[5]

Profiloval se jako příslušník německorakouské liberální levice (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik),^[1] respektive z ní vzešlé frakce německých autonomistů.^[2] V roce 1868 se stal předsedou spojeného poslaneckého klubu německých liberálů a levice.^[1] V říjnu 1879 je zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).^[6] V roce 1881 pak spoluzakládal parlamentní frakci Sjednocená německá levice, do které se spojil klub Německé pokrokové strany a staroněmecký Klub levice. Podporoval rakousko-uherské vyrovnání roku 1867 i s ním související přijetí liberálních zákonů (tzv. prosincová ústava). Byl smířlivý vůči snahám neněmeckých národností. Prosazoval reformu Říšské rady a decentralizaci politického systému při zachování ochrany etnicky německé populace. Odmítal klerikální vlivy na politiku.^[1]