Katie Volynetsová
americká tenistka From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Katie Volynetsová (* 31. prosince 2001 Walnut Creek, Kalifornie) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou trofej. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře.[2]
_11_(cropped).jpg)
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2024 na 57. místě a ve čtyřhře v květnu 2022 na 447. místě. Trénuje ji Alejandro Dulko. Dříve tuto roli plnil Henner Nehles.[1]
Remove ads
Soukromý život
Narodila se roku 2001 ve Walnut Creeku do rodiny ukrajinských imigrantů, kteří odešli do Spojených států v polovině 90. let dvacátého století a usadili se v Kalifornii. Rodinné předky má v Kyjevě a Dnipru. Plynně hovoří ukrajinsky, rusky a anglicky. Tenis, který začala hrát v pěti letech, preferovala před plaváním, jemuž se závodně věnovala matka.[3][4]
Tenisová kariéra
V prosinci 2016 vyhrála floridský Orange Bowl v kategorii 16letých a stala se první juniorkou od roku 1993, která v jediné sezóně navázala na triumf z předchozí události Eddie Herr Championships.[3]
_29.jpg)
V rámci okruhu ITF debutovala v červnu 2017, když na turnaji v jihokarolínském Sumteru dotovaném 25 tisíci dolary přehrála v závěrečném kvalifikačním kole Brazilku Luisu Stefaniovou. V závěru druhé sady úvodního kola pak skrečovala krajance Francesce Di Lorenzové. Dvě trofeje v této úrovní tenisu si odvezla z floridských turnajů s maximálním rozpočtem 100 tisíc dolarů. První z nich vybojovala během května 2021 v Bonita Springs, kde v třísetové finálové bitvě zdolala Rumunku Irinu Baraovou. Přes stejnou soupeřku postoupila do finálového duelu v Palm Harbouru během dubna 2022, v němž ji nezastavila Číňanka Wang Si-jü z poloviny druhé stovky žebříčku.[5][2]
Do kvalifikace okruhu WTA Tour premiérově zasáhla na dubnovém Silicon Valley Classic 2019 z kategorie Premier, kde podlehla Kristie Ahnové z druhé světové stovky.[5] Titul ze srpnového Juniorského mistrovství Spojených států 2019 do 18 let v San Diegu jí zajistil divokou kartu do ženského singlu US Open 2019. V něm nastoupila do první grandslamové soutěže.[6] V úvodním kole však nenašla recept na pozdější kanadskou vítězku a světovou patnáctku Biancu Andreescuovou. Jednalo se o její první zápas v hlavní soutěži túry WTA. Mimo grandslam si dvouhru poprvé zahrála na říjnovém BGL Luxembourg Open 2019, kde podlehla páté nasazené Slovence Viktórii Kužmové z šesté desítky klasifikace. První soutěžní zápas vyhrála na únorovém Abierto Mexicano Telcel 2020 v Acapulku. Přes Shelby Rogersovou prošla do druhé fáze, v níž ji zastavila Mexičanka Renata Zarazúová. Na TK Sparta Prague Open 2020 ze série WTA 125K nezvládla úvodní duel s Brazilkou Gabrielou Céovou.[5][2]
_55.jpg)
Na londýnském pažitu debutovala Wimbledonem 2021, když v kvalifikačním kole porazila Brazilku Beatriz Haddad Maiovou. V singlu jí však stopku vystavila sedmdesátá deváta žena žebříčku Irina-Camelia Beguová po dvousetovém průběhu. Na US Open 2021 hladce prohrála s Ajlou Tomljanovićovou. Premiéru v kategorii WTA 1000 prožila na divokou kartu během říjnového BNP Paribas Open 2021 v Indian Wells. Vstup do turnaje však proti člence světové padesátky Petře Martićové nezvládla. Na premiérovém Australian Open 2022 jí porážku z předchozí sezóny oplatila Haddad Maiová. BNP Paribas Open 2022, hraný již v tradičním březnovém termínu, znamenal vítězství nad Nizozemkou Arantxou Rusovou a porážku od dvacáté třetí nasazené Rusky Darji Kasatkinové. Na pařížském French Open 2022 dosáhla premiérové grandslamové výhry, když v prvním kole přehrála Švýcarku Viktoriji Golubicovou z šesté desítky žebříčku. Poté však nestačila na turnajovou šestnáctku Jelenu Rybakinovou. Do sezóny 2023 vstoupila postupem z kvalifikace na aucklandském ASB Classic 2023, na němž prohrála s Venus Williamsovou.[5]
Do singlu Australian Open 2023 postoupila po třech kvalifikačních výhrách včetně závěrečné nad Kristinou Mladenovicovou. První účast ve třetím kole grandslamu jí přinesla vítězství s Jevgenijí Rodinovou a světovou devítkou Veronikou Kuděrmetovovou, kdy poprvé zdolala členku elitní světové desítky. Jako první americká kvalifikantka od Davenportové v roce 1993 tak na Australian Open prošla do třetího kola.[7][5]
Remove ads
Finále série WTA 125
Dvouhra: 1 (1–0)
Tituly na okruhu ITF
Dvouhra (2 tituly)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads