Petra Martićová
chorvatská profesionální tenistka From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Petra Martićová (* 19. ledna 1991 Split) je chorvatská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve dvouhře. Jednu singlovou i deblovou trofej si odvezla ze série WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[2]
_(52144312549).jpg)
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2020 na 14. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2022 na 49. místě. Trénuje ji Michael Geserer. Dříve tuto roli plnila bývalá italská tenistka Francesca Schiavoneová.[3]
V chorvatském týmu billie Jean King Cupu debutovala v roce 2008 zápasem 2. světové skupiny proti Japonsku, v němž s Anou Vrjlićovou prohrály závěrečnou čtyřhru. Japonky zvítězily 4:1 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupila k osmnácti mezistátním utkáním s bilancí 9–7 ve dvouhře a 4–4 ve čtyřhře.[4]
Remove ads
Tenisová kariéra
V singlu okruhu WTA Tour debutovala na březnovém Miami Masters 2007, na který obdržela divokou kartu. Na úvod dvouhry podlehla ruské tenistce Alině Židkovové až v tiebreaku rozhodující sady.[1][2]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu French Open 2009 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, kde v závěrečném utkání porazila Rusku Jevgeniji Rodinovou. V úvodním kole singlové soutěže porazila Italku Maru Santangelovou. Následně však nenašla recept na Kanaďanku Aleksandru Wozniakovou.[1]
Premiérové singlové finále na okruhu WTA Tour odehrála na březnovém Malaysian Open 2012 v Kuala Lumpuru. V roli páté nasazené ve třetí sadě finálového duelu skrečovala tchajwanské kvalifikantce Sie Šu-wej.[1] Podruhé se do závěrečné bitvy o titul probojovala přes turnajovou dvojku Mihaelu Buzărnescuovou na antukovém BRD Bucharest Open 2018. V něm ji však přehrála nejvýše nasazená Lotyška Anastasija Sevastovová po dvousetovém průběhu.[5]
Deblovou trofej si odvezla v rámci série WTA 125K ze čtyřhry Croatian Bol Ladies Open 2016, do níž nastoupila se Švýcarkou Xenií Knollovou. Ve finále přehrály rumunsko-turecký pár Ioana Raluca Olaruová a İpek Soyluová.
První titul na okruhu WTA Tour vybojovala na antukovém Istanbul Cupu 2019. Ve finále zdolala 19letou Češku Markétu Vondroušovou po třísetovém průběhu. Ačkoli na ni soupeřka uhrála první set v kariéře i počtvrté ji ve vzájemných utkáních porazila.[6] Do čtvrtfinále grandslamu poprvé postoupila na French Open 2019 po výhrách nad Tunisankou Ons Džabúrovou, Francouzkou Kristinou Mladenovicovou, světovou dvojkou Karolínou Plíškovou a Estonkou Kaiou Kanepiovou. Mezi poslední osmičkou hráček ji poprvé v kariéře porazila Markéta Vondroušová. V závěru úvodní sady přitom nevyužila tři setboly v řadě. Soupeřka tím zahájila sérii zisku 24 z 27 následně odehraných míčů.[7]
Remove ads
Finále na okruhu WTA Tour
Dvouhra: 6 (2–4)
Čtyřhra: 4 (0–4)
Remove ads
Finále série WTA 125
Dvouhra: 1 (1–0)
Čtyřhra: 1 (1–0)
Finále na okruhu ITF
Dvouhra: 7 (4–3)
Čtyřhra: 7 (5–2)
Remove ads
Postavení na konečném žebříčku WTA
Dvouhra
| Rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
| Pořadí | 32. | ▼ 214. | ▲ 84. | ▼ 144. | ▲ 49. | ▼ 59. | ▼ 116. | ▼ 179. | ▲ 144. | ▼ 264. | ▲ 89. | ▲ 64. | ▲ 15. | ▼ 18. | ▼ 54. | ▲ 39. |
Čtyřhra
| Rok | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
| Pořadí | 139. | ▲ 86. | ▼ 97. | ▲ 58. | ▼ 83. | ▼ 97. | ▼ 101. | ▼ 179. | ▼ 600. | ▲ 263. | ▲ 154. | ▼ 303. | ▲ 78. | ▼ 177. |
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads