Kerygma

From Wikipedia, the free encyclopedia

Kerygma
Remove ads

Kerygma (pochází ze starořeckého κήρυγμα, kérygma) je řecké slovo, které se v Novém zákoně používá pro „hlásání“ – viz Lk 4, 18–19 (Kral, ČEP), Řím 10, 14 (Kral, ČEP) a Mt 3, 1 (Kral, ČEP). Je příbuzné s řeckým slovesem κηρύσσω (kéryssó), které doslova znamená „volat nebo hlásat jako hlasatel“ a používá se ve významu „hlásat, oznamovat, kázat“. Mezi biblisty se tento termín vžil pro označení jádra učení rané církve o Ježíši.

Thumb
Apoštol Petr jako „hlasatel“ na obraze Masolina da Panicale (kaple Brancacci, 15. století)

Kerygma lze chápat i jako „evangelium v kostce“. I když jeho vývoj prošel rozsáhlým procesem, v jádru obsahuje tyto čtyři základní body:

  1. Bůh každého miluje a má s ním dobrý plán.
  2. Hříchem je ale každý od dobrého Boha oddělen.
  3. V Ježíši Kristu je nabídnuta záchrana a nové spojení s Bohem.
  4. Tato záchrana v Ježíši Kristu a nový život z Ducha jsou nabídnuty každému člověku.[1]
Remove ads

Původ

„Kerygmatické“ se někdy používá pro vyjádření poselství celého Ježíšova působení jako[2] „hlásání adresované nikoli teoretickému rozumu, ale posluchači jako sobě samému“; na rozdíl od didaktického užití Písma, které usiluje o porozumění ve světle toho, co se učí.[3]

V polovině 20. století, kdy se diskutovalo o literárním žánru novozákonních evangelií, vědci jako C. H. Dodd a Rudolf Bultmann navrhovali, že evangelia jsou žánrem, který je ve starověkém světě jedinečný. Tento žánr nazvali kerygma a označili jej za pozdější vývoj kázání, které nabylo literární podoby. Vědecké práce od té doby našly s Bultmannovou teorií problémy, ale v biblických a teologických diskusích se termín kerygma vžil jako označení neredukovatelné podstaty křesťanského apoštolátu.

Starokřesťanské kerygma, jak je shrnul Dodd z Petrových promluv v novozákonní knize Skutků apoštolů, znělo:[4][5]

  • Nastal věk naplnění, „poslední dny“ předpovězené proroky.
  • K tomu došlo narozením, životem, působením, smrtí a vzkříšením Ježíše Krista.
  • V důsledku vzkříšení byl Ježíš vyvýšen po Boží pravici jako mesiášská hlava nového Izraele.
  • Duch svatý v církvi je znamením Kristovy přítomné moci a slávy.
  • Mesiášský věk dosáhne svého završení při Kristově návratu.
  • Objevuje se výzva k pokání s nabídkou odpuštění, přijetí Ducha svatého a spásy.

Ve 4. století bylo kerygma oficiálně zveřejněno v Nicejském vyznání víry.[4][5]

Remove ads

Nový zákon

Nový zákon je sbírka raně křesťanských spisů, které jsou považovány za svaté písmo.

Základní body
křesťanského kerygma
1. Bůh každého miluje a má s ním dobrý plán.
2. Hříchem je ale každý od dobrého Boha oddělen.
3. V Ježíši Kristu je nabídnuta záchrana a nové spojení s Bohem.
4. Tato záchrana v Ježíši Kristu a nový život z Ducha jsou nabídnuty každému člověku.[1]
Remove ads

Reference

Související články

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads