Kim Song-ae

Kim Song-ae (korejsky 김성애, hanča 金聖愛, narozena jako Kim Song-pal, 29. prosince 1924 Jižní Pchjongan – září 2014^? Kanggje) byla severokorejská politička a druhá manželka severokorejského vůdce Kim Ir-sena.

Kim Song-ae
První dáma KLDR
Ve funkci: 17. prosince 1963 – 15. srpna 1974
Panovník	Kim Ir-sen
Předchůdce	úřad zřízen
Nástupce	Ri Sol-ču (od 2018)
Předsedkyně ÚV Demokratického svazu žen Koreje
Ve funkci: 1993 – 15. srpna 1974
Prezident	Kim Ir-sen
Předchůdce	Kim Ok-sun
Ve funkci: 1993 – 25. dubna 1998
Prezident	Kim Čong-il
Nástupce	Cheon Yeon-ok
Stranická příslušnost
Členství	Korejská strana práce
Rodné jméno	김성팔
Narození	29. prosince 1924 Jižní Pchjongan Korea Korea
Úmrtí	září 2014 (ve věku 89 let) Kanggje Severní Korea Severní Korea
Choť	Kim Ir-sen (1952–1994)
Děti	Kim Kjong-jin Kim Pchjong-il Kim Čong-il
Příbuzní	Kim In-kang[1] a Kim Un-song[1] (vnoučata)
Profese	politička
Ocenění	velkodůstojník Národního řádu Mali (1976) Kim Ir-senův řád (1982) Národní řád republiky Star of the Socialist Republic of Romania, 1st class
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Narodila jako Kim Song-pal 29. prosince 1924 v Jižním Pchjonganu. Svou kariéru zahájila jako administrativní pracovnice na ministerstvu národní obrany, kde se roku 1948 poprvé setkala s Kim Ir-senem. Byla najata, aby pracovala jako asistentka Kim Čong-suk, první manželky Kim Ir-sena. Po její smrti začala spravovat domácnost Kim Ir-sena. Během korejské války se starala o Kim Ir-sena a jeho dceru Kim Kyong-hui. Za Kim Ir-sena se provdala v roce 1952, ačkoli kvůli válce se nekonal žádný formální obřad.

Roku 1951 porodila dceru Kim Kyong-jin, roku 1954 syna Kim Pchjong-ila a o rok později Kim Čong-ila (ač stejného jména, byla to jiná osoba než budoucí státník Kim Čong-il).^[2][3]

Později se začala angažovat v politice. Od poloviny 60. let do poloviny 70. let měla Kim Song-ae údajně v Severní Koreji značný politický vliv, někteří lidé jí označovali za korejskou obdobu čínské političky Ťiang Čching. Roku 1965 se stala místopředsedkyní ÚV Demokratického svazu žen Koreje a roku 1965 dokonce předsedkyní. V prosinci 1972 se stala zástupkyní Nejvyššího lidového shromáždění.^[4]

Podle severokorejského básníka a emigranta Jang Jin-sena chtěla Kim Song-ae do pozice nástupce Kim Ir-sena protlačit svého syna Kim Pchjong-ila. Zpočátku byl její syn uznáván politickou elitou Severní Koreje, avšak poté začala být příliš nebezpečnou a tak za nástupce byl vybrán Kim Čong-il. V roce 1976 ztratila pozici předsedkyně Demokratického svazu žen Koreje, což jí zamezilo kontakt s veřejností a odstranilo z veřejného dění. Roku 1981 byli Kim Song-ae a její švagr Kim Yong-ju údajně umístěni na příkaz Kim Čong-ila do domácího vězení.

Roku 1993 jí Kim Čong-il opět dosadil do čela Demokratického svazu žen Koreje, avšak její pozice byla čistě symbolická a fakticky neměla žádný vliv. Roku 1998 byla odstraněna podruhé a od této doby se o ní do světa dostalo jen velmi málo informací.^[5]

Kolovaly informace, že zemřela během autonehody v Pekingu v červnu 2001. Další zprávy hovořily o tom, že je stále naživu, avšak ve velmi špatném zdravotním stavu. V roce 2012 zpráva severokorejského přeběhlíka Jang Jin-sena tvrdila, že Kim Song-ae byla na počátku 90. let, ještě před smrtí Kim Ir-sena, prohlášena za duševně nemocnou a od té doby držena v domácím vězení pod dohledem psychiatrů.

Zemřela údajně v září 2014. Tuto zprávu potvrdilo jihokorejské ministerstvo sjednocení roku 2018.^[6][7][8]

Dílo

• 1969 – Pojďme se stát ženami revolučními bojovníky nekonečně loajálními ke straně a spolehlivým budovatelům socialismu a komunismu revolucí a dělnickou třídou. Pchjongjang.^[9]
• 1970 – O ženském emancipačním hnutí v Koreji. Zpráva na zasedání konaném na počest 25. výročí založení Korejské demokratické unie žen, Pchjongjang^[10]