Klášter Reichenau

Klášter Augia na ostrově Reichenau na Bodamském jezeře byl založen misijním biskupem Pirminem roku 724, stal se významným říšským opatstvím a kulturním centrem v jižním Německu. Od roku 1540 byl priorátem kostnického biskupství, zrušen byl během německé sekularizace roku 1803.

Klášter Reichenau
Klášter Reichenau
Lokalita
Stát	Německo Německo
Místo	Reichenau, Bádensko-Württembersko Bádensko-Württembersko
Souřadnice	47°41′55,46″ s. š., 9°3′43,49″ v. d.
Reichenau
Základní informace
Řád	benediktini
Založení	724
Zrušení	1803
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha ostrova Reichenau na Bodamském jezeře. Legenda: žlutá - Německo, zelená - Švýcarsko

V roce 2000 byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Dějiny

Evangeliář císaře Oty, reichenauská klášterní škola, okolo roku 1000

Počátky kláštera v oblasti Alamanie jsou spojeny s postavou misijního biskupa Pirmina pravděpodobně irského původu. Zakládací listinu kláštera z 24. dubna 724 rekonstruoval K. Brandi. V karolinské epoše nastala „zlatá doba“ Reichenau, s počátkem v době opata Walda († 814). Tehdy se opatství dostalo pod ochranu franských panovníků a stalo se zakladatelem klášterní školy učenců. Opat Hatto I. (806–823) dal postavit chrám zasvěcený Panně Marii v dnešním Mittelzellu. Z 9. století pochází Kniha reichenauského bratrstva a klášterní plán ze St. Gallenu. Tehdy také reichenauský opat a mohučský biskup Hatto III. (888–913) založil kostel svatého Jiří v dnešním Oberzellu. Slavným opatem této doby je také Walafrid Strabo (842-849).

Druhá doba rozkvětu nastala v době ottonské (10.–11. století), kdy byl klášter vybaven četnými privilegii (imunity, osvobození od cla, svobodná volba atd.) Tato doba je reprezentována opaty Witigowem (985–997), Immonem (1006–1008) a Bernonem (1008–1048), kteří začlenili klášter do reformního gorzského hnutí. V této době v klášteře působilo významné skriptorium a malířská dílna, do této doby spadají i nástěnné malby v kostele sv. Jiří v Oberzellu. V klášteře působil též spisovatel a skladatel Heřman z Reichenau a jeho žák Bertold z Reichenau.

Doba bojů o investituru v 11. a 12. století znamenala úpadek klášterního života, který vrcholil na počátku 15. století. Za druhého zakladatele kláštera je považován opat Friedrich von Wartenberg-Wildenstein (1427-1453). Klášter byl bulou papeže Julia II. inkorporován ke kostnickému biskupství a od roku 1540 se stal priorátem.

V roce 1803 bylo kostnické biskupství sekularizováno a klášter zanikl.

V současné době působí na ostrově malá komunita mnichů z beuronského kláštera, kteří tvoří komunitu Cella St. Benedikt.^[1]

Seznam opatů

• Pirmin (zakladatel a opat) (724–727)
• Heddo (727–734)
• Keba (734–736)
• Arnefrid (biskup kostnický)
• Sidonius (biskup kostnický)
• Johannes (biskup kostnický, opat St. Gallen) (760–782)
• Petrus (782–786)
• Waldo (786–806)
• Haito (biskup bazilejský), (806–823)
• Erlebald (823–838)
• Ruadhelm (838^?–842)
• Walafrid Strabo (838, 842–849)
• Folkwin (849–858)
• Walter (858–864)
• Hatto II. (864–871)
• Ruodho (871–888)
• Hatto III. (jako arcibiskup mohučský Hatto I., opat Ellwangen, Lorsch, Weißenburg) (888–913)
• Hugo (913)
• Thieting (913–916)
• Heribrecht (916–926)
• Liuthard (926–934)
• Alawich I. (934–958)
• Ekkehard I. (958–972)
• Ruodmann (972–985)
• Witigowo (985–997)
• Alawich II. (997–1000)
• Werinher (1000–1006)
• Immo (1006–1008)
• Berno (1008–1048)
• Ulrich I. (1048–1069)
• Meginwart (1069–1070)
• Ruopert (1071)
• Ekkehard II. von Nellenburg (1071–1088)
• Ulrich II. von Dapfen (1088–1123)
• Rudolf von Böttstein (1123–1131)
• Ludwig von Pfullendorf (1131–1135)
• Ulrich III. von Zollern (1135–1136)
• Otto von Böttstein (1136–1139)
• Frideloh von Heidegg (1139–1159)
• Ulrich IV. von Heidegg (1159–1169)
• Diethelm von Krenkingen (1169–1206)
• Hermann von Spaichingen (1206)
• Heinrich von Karpfen (1206–1234)
• Konrad von Zimmern (1234–1253?)
• Burkhard von Hewen (1253^?–1259)
• Berchtold von Falkenstein (koadjutor, opat St. Gallen) (1258–1259)
• Albrecht von Ramstein (1260–1294)
• Markward von Veringen (1294–1296)
• Heinrich von Klingenberg (biskup kostnický) (1296–1306)
• Diethbelm von Kastel (opat Petershausen) (1306–1343)
• Eberhard von Brandis (1343–1379)
• Heinrich von Stöffeln (1379–1383)
• Mangold von Brandis (1383–1385)
• Werner von Rosenegg (1385–1402)
• Friedrich von Zollern (1402–1427)
• Heinrich von Hornberg (opat St. Peter) (1427)
• Friedrich von Wartenberg (1427–1453)
• Johann von Hundweil (1454–1464)
• Johann Pfuser v. Nordstetten (1464–1492)
• Martin von Weißenburg (1492–1508)
• Markus von Knöringen (1508–1516)
• Georg Fischer (opat Zwiefalten) (1516–1519)
• Gallus Kalb (1519)
• Markus von Knöringen (podruhé) (1523–1540)
• Johann Truchseß von Waldburg-Zeil (1628–1644)

Klášterní patroni

• Panna Maria
• apoštolové Petr a Pavel
• evangelista Marek (po roce 749, kdy byly do kláštera dopraveny jeho relikvie

Osobnosti

• svatý Pirmin, misijní biskup a zakladatel kláštera
• Heřman z Reichenau (1013–1054) skladatel církevní hudby
• Walafrid Strabo

Památky

Románské kostely

Kostel sv. Jiří v Reichenau

Hlavními památkami jsou tři románské kostely (9.–11. st.):

• Kostel svatého Jiří (St. Georg), Oberzell je proslaven svými ottonskými nástěnnými malbami z 10. století
• Chrám Panny Marie, Mittelzell dřívější konventní kostel, dnes farní. Nejstarší část byla posvěcena r. 816, hlavní loď je tojlodní, v kostele se nacházejí ostatky sv. Marka a pokladnice.
• Kostel svatých Petra a Pavla, Niederzell založený roku 799 alamanským biskupem Eginem z Verony