Klíše

Klíše (německy Kleische) je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-město. Nachází se v západní části města a její katastrální území, do něhož částečně zasahuje i místní část Ústí nad Labem-centrum, se rozkládá na 2,77 km².^[3] V roce 2009 zde bylo evidováno 1672 adres.^[4] V roce 2011 zde trvale žilo 6899 obyvatel.

Klíše
Pohled ke středu města z klíšských kolejí
Lokalita
Charakter	část města
Obec	Ústí nad Labem
Okres	Ústí nad Labem
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°39′59″ s. š., 14°0′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	6 944 (2021)[1]
Katastrální území	Klíše (2,77 km²)
PSČ	400 01 400 10
Počet domů	889 (2011)[2]
Klíše
Další údaje
Kód části obce	175056
Kód k. ú.	775053
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Dle nálezů z konce 19. století na místě žili lidé již v období pravěku. První písemná zmínka o obci Klíše pochází z roku 1328.^[5] Avšak nepřímé zmínky se objevují už z roku 1169, kdy král Vladislav II. věnoval Johanitům obce Bořislav a Hrbovice, ke kterým patřilo i území takzvaných Klíšských hor. Ti vesnici vlastnili až do roku 1454 společně s dalšími, které vznikly na dalších částech zmíněného území. Samostatnost obec získala v roce 1848. Do půlky 19. století se jednalo převážně o zemědělskou vesnici podobnou ostatním v okolí města s cihelnou, vlastněnou rodem Westphalenů, který zároveň vlastnil jako poslední klíšský velkostatek. Náves, na které stála kaple sv. Floriána, se nacházela v oblasti křížení dnešních ulic Klíšská a Jateční. Již v 70. letech byly polnosti v dolní části poblíž Předlic rozparcelovány a první továrnou v katastrálním území byla sklárna postavená mezi lety 1873 až 1874. Vývoj pokračoval především v 90. letech zřízením hřbitova na Ovčím Vrchu, stavbou silnic a zahájením výstavby nemocnice. Roku 1898 byl klíšský velkostatek odkoupen Ústím nad Labem od rodu Westphalenů. Následně byl vypracován urbanistický plán vilové zástavby směrem k Střížovickému vrchu. Naopak v dolní části původní obce poblíž Předlic se pokračovalo s budováním nových továren. Součástí města se obec stala roku 1900.^[6][7] Společně s navyšováním počtu obyvatel se na Klíši stavěla i řada škol, například dnešní SPŠ Resslova^[8] nebo budova původní obecné školy, kde dnes sídlí gymnázium.^[9]

Vývoj pokračoval i za první republiky. Z důvodu velkého nedostatku bytů se rozhodlo město začít stavět vlastní bytové domy především na Klíši. První domy se začaly budovat v roce 1919 v okolí dnešních Smetanových sadů. Ani ty však úplně nedostatek bytů nevyřešily a tak se pokračovalo v dalších etapách především v období hospodářské krize na přelomu 20. a 30. let. Z období výstavby komunálních bytů také pochází takzvané S-domy pojmenované dle svého specifického tvaru. V roce 1930 byl zřízen parčík v centru čtvrtě na takzvané Hvězdě, kde se dřív nacházel obecní rybník. Stejného roku byla dostavěna České menšinová škola od architekta Gočára. ^[10] Do začátku války zde byla postavena řada dalších škol jako například dnešní Zdravotnická škola případně české gymnázium, kde dnes sídlí pedagogická fakulta UJEP.^[11] Roku 1937 byla také dostavěna nová okresní nemocnice. Většina areálu byla v druhém desetiletí 21. století zbourána a nahrazena kampusem univerzity.^[12] Bytová výstavba pokračovala v 40. a v 50. letech, kdy byla zbourána kaplička na původní návsi. V dalších desetiletích byly postaveny na místě výškové domy vysokoškolských kolejí. ^[13]

Přírodní poměry

Klíše se nachází mezi třemi vrcholy – Střížovický vrch (342 m n. m.), Ovčí Vrch (219 m n. m.) a Holoměř (294 m n. m.) Klíšský kopec, jak byl dříve Střížovický vrch nazýván, je tvořen vyvřelými horninami čedičem a tefritem. Bývá označován jako poslední vyvýšenina České středohoří v oblasti Ústí nad Labem a poblíž jeho vrcholu se nachází obec Střížovice. Také Holoměř je vulkanického původu a lze zde najít zeolit.

Čtvrtí protéká podle ní přímo pojmenovaný Klíšský potok, který začíná v Libouchci oddělením od Jílovského potoka. Na většině toku ve městě je veden pod povrchem v tunelu začínajícím na Bukově končícím až u areálu Spolku pro chemickou a hutní výrobu. V oblasti Klíše se tedy vůbec nedostává na povrch. Za areálem chemičky se vlévá do Bíliny. ^[13]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů na Klíši v letech 1869–2011^[5][7][14]

Rok	1843	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	221	346	551	1 388	2 392	3 889	–	8 256	–	15 326	12 286	10 039	8 217	7 119	6 899
Počet domů	38	50	55	90	118	202	246	610	–	–	903	887	843	856	889

Společnost

Školství

Na Klíši se nachází řada základních a středních škol. Svůj kampus zde má Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v areálu bývalé okresní nemocnice a budově původního českého gymnázia. V bezprostřední blízkosti se nachází Střední průmyslová škola Resslova, Střední a Vyšší odborná škola zdravotnická a dvě základní školy v ulicích České mládeže a Palachova. Poblíž původní návsi, kde stojí vysokoškolské koleje, v oblasti trolejbusové zastávky Klíše lázně se nachází na Ovčím vrchu Střední odborná a průmyslová škola stavební a v Jateční ulici směrem do Předlic Gymnázium Jateční.

Sport

Ve čtvrti se nachází městské Plavecký areál Klíše založený jako termální lázně již za první republiky^[13] doplněný o krytou halu v 80. letech^[15]. Dále se zde nachází sportovní centrum Sluneta, kde se koná mimo jiné tradiční Mezinárodní taneční festival.^[16] Další sportovní hala se nachází v areálu UJEP.

Kulturní památky

• Česká obecná a občanská menšinová škola v Ústí nad Labem - funkcionalistická stavba dle projektu Josefa Gočára