Klaustrofobie

Klaustrofobie je strach z uzavřených nebo omezených prostorů.^[1] Pro klaustrofobiky jsou kritická především místa jako výtahy, letadla, vlaky. Tato choroba se může projevovat pouhými pocity nejistoty, ale také třeba silnými záchvaty. Strach nemusí být pouze z pohybujících se prostorů (vlak, letadlo, výtah...) ale také např. z jeskyní, tunelu, malých místností a vyšetření magnetickou rezonancí.

Opakem je agorafobie – strach z otevřených a především veřejných prostorů.

Klaustrofobií trpí na světě asi 5 % lidí.^[2] Život s touto nemocí nemusí být nijak výrazně odlišný od života nepostiženého člověka, vždy ale představuje jistý psychický blok.

Projevy

Když je člověk trpící klaustrofobií ve stísněném prostoru, začínají se u něho projevovat tyto příznaky:

• strach, úzkost – má pocit, že je uvězněn, že se mu může něco stát, nemůže uniknout, obává se o svůj život, cítí pocit ohrožení
• pocení
• třes
• dušení, obtížné dýchání
• bušení srdce (zrychlený tep)
• sucho v ústech
• nevolnost

Dotyčný se snaží za každou cenu dostat pryč, často nedokáže jasně uvažovat a při silné formě fobie se může chovat agresivně.^[3] Člověk s klaustrofobií může i omdlít.

Léčba

Většinou se léčí postupným pobytem ve stále více uzavřenějších prostorách. Také se k léčbě dodávají léky proti úzkosti (antidepresiva, anxiolytika).^[1]