Klokoty
část města Tábor From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Klokoty (německy Klokot) jsou velká vesnice, část města Tábor ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji. Nachází se na západním okraji města, na (původní z dnešních dvou) výpadové silnici na Písek a Rožmitál pod Třemšínem. Nejvýznamnějším místem této lokality Tábora je klokotský poutní areál s klášterem s kostelem Nanebevzetí Panny Marie Klokotské.
Remove ads
Historie
Původní obec byla založena na počátku 13. století rodem Vítkovců. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1220,[3] kdy se zde připomíná Vítek z Klokot („praotec“ pozdějších pánů z Landštejna), který v obci postavil tvrz. Po něm zdědil tvrz s obcí jeho syn Ojíř z Klokot a Lomnice. Po jeho smrti tvrz z neznámých důvodů zanikla a ves získali páni z Rožmberka. Ti připojili ves k Příběnicům. V roce 1402 koupil obec od Rožmberků bohatý táborský měšťan Petr Růže. V roce 1469, po smrti jeho dcery Kateřiny, zdědilo obec Klokoty město Tábor.
V roce 1875 byla otevřena zdejší školní budova, bývaly zde také dva dvory. Starousedlíci: z místních rodin jsou uváděny jako nejstarší: Verštátova (1719), Dvořákova (1722), Šimákova (1735), Nouskova (1747), Zemanova (1761). Zde narozený Jan Táborský z Klokotské Hory (1505–1572) byl kronikář a spisovatel (Jan Táborský: Zpráva o staroměstském orloji). Kolem roku 1552 se stal správcem tehdy již proslulého staroměstského orloje. Dalším významným rodákem z Klokot Josef Cuřín (1862–1929) byl odborný autor v oboru cukrovarnictví. Také zde od roku 1825 působil známý básník, kněz a vlastenec doby obrozenecké Josef Vlastimil Kamarýt (1797–1833).
Remove ads
Přírodní poměry
Západně od Klokot leží přírodní památka Tábor - Zahrádka.
Obyvatelstvo
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1971 Klokoty byly samostatnou obcí v okrese Tábor. Od 26. listopadu 1971 jsou částí města Tábor ve stejnojmenném okrese, kdy se konaly městské volby. V letech 1850–1879 k obci patřily Hejlov, Náchod, Nasavrky, Radimovice u Tábora a Svrabov a v letech 1850–1920 a v letech 1961–1971 také Všechov a Zahrádka.[6]
Pamětihodnosti
- Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen v roce 1702. V roce 1712 zde byla postavena kaple svatého Václava a v roce 1714 svatého Josefa. Před kostelem ústí lipová alej s křížovou cestou, vysázená roku 1836.
- Fara v Klokotech je připomínána již v roce 1356. Od roku 1389 zde byl duchovním Mikuláš Žižka (†1415), jehož historik August Sedláček popisuje jako bratra husitského vůdce Jana Žižky.
- Tvrz stávala na skalce zvané „Kalvárie“, kde je možno ještě dnes vidět její půdorys. O jejím zániku nelze nalézt žádné zprávy. Jednalo se však o nevelkou, převážně dřevěnou budovu, která asi vyhořela.
Remove ads
Adamité
Klokoty byly jedním z center husitského adamitského hnutí. To Žižka nechtěl trpět. V roce 1421 asi sedmdesát adamitů zatkl a nechal je v klokotské faře upálit. V trávníku návsi v městské části Tábor-Klokoty je památník této události: velký kámen s nápisem Táborští pikarti 1421 (1996).
Fotogalerie
Tábor-Klokoty (jižní část), poutní kostel s alejí „křížové cesty“, nová zástavba, vlevo vzadu údolí Lužnice
Táborské Klokoty
Vnitřní prostor okolo poutního kostela
Cesta na Klokoty lemovaná památným stromořadím vzrostlých lip
Klokotská náves po úpravách v let 2005–2006
Klokotská náves po úpravách 2005–2006
Klokotská náves po úpravách 2005–2006
Klokotská náves po úpravách 2005–2006
Zimní pohled na klokotský klášter – 2007, v popředí „Emauzy“ – poutní dům (bývalá fara)
Klokotská náves, pomník pikartům
Geologická expozice Pod Klokoty v Modrém lomu
_1.jpg)
_2.jpg)
_3.jpg)
_4.jpg)
.jpg)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads