Konfederace

Další významy jsou uvedeny na stránce Konfederace (rozcestník).

Konfederace je volný spolek nebo sdružení, zpravidla mezi státy.^[1] Podle státoprávní teorie lze konfederaci definovat jako volný svazek států ustavený mezinárodní smlouvou, se stálými orgány pro společné záležitosti, jehož členské státy zůstávají subjekty mezinárodního práva a zachovávají si svou suverenitu.^[2][3][4][5] Členské státy pak mají na základě konfederační smlouvy ustaveny stálé společné orgány, které spravují vybrané společné záležitosti, které se zpravidla týkají společné obrany, zahraniční politiky a diplomacie, případně měnové a celní politiky.^[2][4][6] Členské státy konfederace mají obvykle garantováno právo konfederační smlouvou z ní vystoupit.^[2][4][7] Rozhodnutí konfederace jsou aplikována na členské státy, nikoliv přímo na jejich občany.^[4] Členské státy mají možnost zrušení nebo aplikování aktů konfederace.^[4] Obdobně automaticky nevzniká společné občanství konfederace, ale zůstává občanství členských států.^[2][6]

Konfederace mohou vznikat jako proces postupného vývoje federace ve volnější státní uskupení (např. Srbsko a Černá Hora) nebo naopak mezistupeň státní integrace (např. Švýcarsko do roku 1848 nebo USA do roku 1787).^[3][4][6]

Konfederace v historii

Konfederaci tvořily v minulosti tyto státy:^[2][4][6][7]

• Švýcarsko v letech 1291–1798 a 1815–1848 ^{[4][pozn. 1]}
• Spojené provincie nizozemské v letech 1579–1795^[4]
• Spojené státy americké v letech 1776–1787^[4]
• Konfederované státy americké v letech 1861–1865^[4]
• Rýnský spolek v letech 1645–1658 (spojenectví několika německých panovníků na ochranu nezávislosti)^[8][9]
• Rýnský spolek v letech 1806–1813 (konfederace německých států pod francouzskou hegemonií Napoleona I.)^[9][10]
• Německý spolek v letech 1815–1866^[4]
• Severoněmecký spolek v letech 1866–1871^[4]
• Sjednocená arabská republika v letech 1958–1961
• Senegambie v letech 1982–1989 (Senegal a Gambie)
• Srbsko a Černá Hora v letech 2003–2006^[11]

Neuskutečněným záměrem z doby po druhé světové válce byla Polsko-československá konfederace.^[12] Znaky konfederace vykazovala i reálná unie Rakousko-Uherského soustátí.^[4]

Konfederace v současnosti

Znaky konfederace vykazuje Evropská unie (základem je mezinárodní smlouva), která však vykazuje i určité znaky federace (např. přímá působnost právních předpisů ve formě Nařízení Evropské unie).^[6][13] Je tak možné se setkat s označením kvazifederace, tedy stát jenž vykazuje jak prvky federace tak i konfederace.^[6]

V současnosti se za de facto konfederaci považuje Bosna a Hercegovina. Ta je tvořena dvěma tzv. entitami: 1) Republika srbská a 2) Federace Bosny a Hercegoviny (ta se skládá z občanského společenství Bosňáků a společenství (bosenských) Chorvatů). Třetí částí je tzv. Distrikt Brčko, který je spravován orgány obou hlavních entit. Ve všech ústavních orgánech je ústavně zakotveno paritní zastoupení představitelů Srbů, Bosňáků a Chorvatů. Toto zřízení bylo výsledkem uzavření tzv. Daytonské dohody, jež docílila ukončení ozbrojených konfliktů na území Bosny a Hercegoviny.^[14]

V roce 1997 byl založen Svaz Ruska a Běloruska. V červenci 2024 byla založena konfederace Aliance sahelských států jejíž členové jsou Mali, Niger a Burkina Faso.^[15]

Název státu

„	Označení státu v názvu za konfederaci (nebo za federaci) však nesmí svádět k nesprávné obsahové analýze struktury vztahů mezi státy a jejich částmi: Švýcarská konfederace (podle názvu státu) byla federací již od roku 1848, přestože svůj název změnila až s ústavou v roce 1999. Stejně tak federativní uspořádání státu nemusí být součástí názvu státu (dnešní Belgické království).	“
— Monografie Státověda: Stát - Jednotlivec - Konstitucionalismus