Konstantin Nikolajevič Ruský

Konstantin Nikolajevič Ruský, velkokníže Romanov-Holstein-Gottorp (rusky Константин Николаевич Романов; 9.^jul./ 21. září 1827^greg., Petrohrad – 13.^jul./ 25. ledna 1892^greg., Pavlovsk) byl syn ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský generál admirál a hlavní velitel ruského válečného námořnictva v letech 1855–1881 a v období od června 1862 do 31. října 1863 byl místodržitelem (namiestnikem) Polského království. V letech 1848–1892 byl majitelem rakouského 18. pěšího pluku

Konstantin Nikolajevič Ruský
velkokníže ruský
Ruský velkokníže Konstantin Nikolajevič, 1880
Narození	21. září 1827 Zimní palác, Petrohrad, Ruské impérium
Úmrtí	25. ledna 1892 (64 let) Pavlovsk, Petrohrad, Ruské impérium
Manželka	Alexandra Sasko-Altenburská
Potomci	Nikolaj Konstantinovič Romanov Olga Konstantinovna Romanovová Věra Konstantinovna Romanovová Konstantin Konstantinovič Romanov Dmitrij Konstantinovič Romanov Vjačeslav Konstantinovič Romanov
Dynastie	Holstein‑Gottorp‑Romanov
Otec	Mikuláš I. Pavlovič
Matka	Šarlota Pruská
Příbuzní	Marija Nikolajevna Romanovová, Olga Nikolajevna Ruská, Alexandra Nikolajevna Romanovová, Alžběta Nikolajevna Romanovová, Nikolaj Nikolajevič Romanov, Michail Nikolajevič Romanov a Alexandr II. Ruský (sourozenci) Konstantin I. Řecký, Jiří Řecký, Alexandra Řecká a Dánská, Mikuláš Řecký a Dánský, Marie Řecká a Dánská, Ondřej Řecký a Dánský, Kryštof Řecký a Dánský[1] a Olga Řecko-Dánská[2] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je po něm pojmenováno město Konstantinovsk v ruské Rostovské oblasti.

Vyznamenání

Velkokníže byl držitelem mnoha vyznamenání – Řád sv. Ondřeje, Řád sv. Alexandra Něvského, Řád sv. Vladimíra 1. a 3. stupně, Řád Bílého orla, Řád sv. Anny 1. stupně, Řád sv. Stanislava 1. stupně a mnoha dalších.

Potomci

Konstantin Nikolajevič Romanov

Fotografie velkoknížete Konstantina a jeho rodiny

Konstantin se v roce 1848 oženil s dcerou sasko-altenburského vévody Josefa, Alexandrou (1830 – 1911). Ta mu porodila šest dětí:

• Nikolaj Konstantinovič (14. února 1850 – 27. ledna 1918), ruský velkokníže, ⚭ 1882 Naděžda Alexandrovna Drejerová (morganatické manželství)
• Olga Konstantinovna (3. září 1851 – 18. června 1926), velkokněžna ruská, ⚭ 1867 Jiří I. (24. prosince 1845 – 18. března 1913), řecký král od roku 1863 až do své smrti
• Věra Konstantinovna (16. února 1854 – 11. dubna 1912), velkokněžna ruská, ⚭ 1874 Evžen Württemberský (20. srpna 1846 – 27. ledna 1877)
• Konstantin Konstantinovič Romanov (22. srpna 1858 – 15. června 1915), ruský velkokníže, ⚭ 1884 Alžběta Sasko-Altenburská (25. ledna 1865 – 24. března 1924)
• Dmitrij Konstantinovič (13. června 1860 – 28. ledna 1919), ruský velkokníže, popraven bolševiky
• Vjačeslav Konstantinovič (13. července 1862 – 27. února 1879), ruský velkokníže

Kromě těchto šesti legitimních dětí měl Konstantin ještě nejméně dalších pět dětí nemanželských.^[3]

Vývod z předků

Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský

Petr III. Ruský

Anna Petrovna

Pavel I. Ruský

Kristián August Anhaltsko-Zerbstský

Kateřina II. Veliká

Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská

Mikuláš I. Pavlovič

Karel Alexandr Württemberský

Fridrich II. Evžen Württemberský

Marie Augusta Thurn-Taxis

Marie Fjodorovna

Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský

Bedřiška Braniborsko-Schwedtská

Žofie Dorota Pruská

Konstantin Nikolajevič Ruský

August Vilém Pruský

Fridrich Vilém II.

Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Fridrich Vilém III.

Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský

Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská

Karolína Falcko-Zweibrückenská

Alexandra Fjodorovna

Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický

Karel II. Meklenbursko-Střelický

Alžběta Sasko-Hildburghausenská

Luisa Meklenbursko-Střelická

Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský

Frederika Hesensko-Darmstadtská

Marie Leiningensko-Falkenbursko-Dagsbursá

Literatura

• FIDLER, Jiří. Za víru, vládce a vlast (Ruští a sovětští maršálové). 1. vyd. Brno: Jota, 2005. 290 s. ISBN 80-7217-354-5.