Apoštolská konstituce
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Apoštolská konstituce (lat. constitutio apostolica) je nejvyšší právní norma vydaná římským biskupem.[1] Termín „konstituce (Ústava)“ pochází z latinského constitutio, které definovalo každý důležitý zákon vydaný římským císařem, a v církevních dokumentech se zachovalo díky dědictví, které kanonické právo katolické církve převzalo od římského práva. Termín konstituce říká, že tento církevní akt má vztah k občanskému právu, zatímco termín apoštolská znamená, že tento právní akt pochází od Apoštolského stolce.
Remove ads
Povaha, zveřejnění a obsah
Apoštolské konstituce jsou ze své podstaty slavnostně zveřejňovány prostřednictvím papežských bul, ale vzhledem ke své povaze zákonů jsou účinné pro všechny katolické věřící. Buly jsou následně zveřejňovány v Acta Apostolicae Sedis, „pokud není ve zvláštních případech stanoven jiný způsob promulgace“.[2] Mezi témata, která jsou předmětem apoštolské konstituce, patří ta, která upravují disciplínu svátostí, organizaci římské kurie, zřízení diecézí, přidělení některých chrámů v Římě kardinálské hodnosti atd.
Svou povahou je apoštolská konstituce určena veřejnosti. Vyhlášení konstituce se děje slavnostní formou podle norem práva. Povaha konstituce je vyjádřena již v titulu apoštolské konstituce, takže hned z prvních slov lze rozpoznat, že se jedná o konstituci. Zatímco termín apoštolská konstituce vyjadřuje obecnou kategorii, z důvodu obsahu může být konstituce specifikována termíny jako Dogmatická konstituce (např. Lumen Gentium či Dei Verbum) nebo Pastorální konstituce (Gaudium et Spes) apod., ale v každém případě se jedná o tentýž papežský dokument. Apoštolské konstituce jsou opatřeny papežskou bulou.
Remove ads
Závažnost dokumentu
Z hlediska právní závažnosti stojí apoštolská konstituce na nejvýznamnějším místě. Vzhledem závažnosti jsou apoštolské konstituce vždy vydávány jako buly (řazeno podle důležitosti ve srovnání s dalšími papežskými dokumenty):
- Apoštolská konstituce (lat. Constitutio Apostolica)
- Encyklika (lat. Epistola Encyclica)
- Apoštolská exhortace (lat. Exhortatio Apostolica)
- Apoštolský list (lat. Epistola Apostolica)
- List (lat. Epistola)
- Poselství (lat. Nuntius)
Remove ads
Formální charakteristiky
Text apoštolských konstitucí začíná jménem papeže (lat. N., Episcopus), následuje jeho titul římského biskupa a jeho postavení služebníka služebníků Božích (lat. Servus Servorum Dei) a výraz „na věčnou památku“ (lat. Ad perpetuam rei memoriam...), vše v latině. Takto například začíná apoštolská konstituce svatého Pia X.:
PIUS EPISCOPUS SERVUS SERVORUM DEI
AD PERPETUAM REI MEMORIAM
V závěru textu konstituce je uvedeno místo vyhlášení, výraz „u svatého Petra“, datum a rok papežova pontifikátu. Dokument je podepsán kardinálem-datariem, kardinálem-státním sekretářem a úředníky kurie, kteří zajišťují shodu textu s originálem. Při jeho zveřejnění v Acta Apostolicae Sedis nebo v tištěných kopiích se na znamení olověné buly vlastní bulám píše Loco + Plumbi nebo zkráceně L + P..
Apoštolská konstituce De Romana Curia svatého Pia X. tedy končí takto:
Datum Romae apud Sanctum Petrum, anno Incarnationis Dominicae millesimo nongentesimo octavo, die festo Sanctorum Apostolorum Petri et Pauli, III Kalendas Iulias, Pontificatus Nostri anno quinto.
| A. CARD. DI PIETRO PRO-DATARIUS |
R. CARD. MERRY DEL VAL A SECRETIS STATUS | |
| visa DK CURIA I. DE AQUILA E VICECOMITIBUS | ||
| Loco + Plumbi lieg, in Segret. Brevium' |
||
| V. CUGNONIUS. | ||
Apoštolské konstituce od Pia XII. po současnost
Následující seznam zahrnuje významné apoštolské konstituce vyhlášené římskými papeži od Pia XII., ale vynechává četné konstituce, jejichž účelem je zřízení nových arcidiecézí, diecézí, exarchátů nebo eparchií, reorganizace stávajících nebo přidělení kardinálského titulu římskému kostelu.
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads