Kostel svaté Anny (Škvorec)

Kostel svaté Anny ve Škvorci je římskokatolický filiální kostel náležící do správy římskokatolické farnosti Úvaly.^[1] Pozdně barokní kostel postavený v letech 1765–1767 se nachází na hřbitově nedaleko starého a nového zámku v centru středočeské obce Škvorec v okrese Praha-východ. Kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.^[2]

Kostel svaté Anny ve Škvorci
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Okres	Praha-východ
Obec	Škvorec
Souřadnice	50°2′49,21″ s. š., 14°44′10,68″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	arcidiecéze pražská
Vikariát	jílovský
Farnost	Úvaly
Status	filiální kostel
Užívání	pravidelné
Zasvěcení	svatá Anna
Specifikace
Stavební materiál	zdivo
Další informace
Adresa	Škvorec, Česko Česko
Kód památky	36016/2-2170 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konají se zde pravidelné sobotní bohoslužby.

Historie a popis

Marie Terezie Savojská, donátorka kostela

Dnešní škvorecký kostel sv. Anny stojí zřejmě na místě staršího gotického kostela, o kterém je zmínka již v roce 1356. Škvorecký pozdně barokní kostel sv. Anny je jednolodní. V letech 1765–1767 ho nechala postavit tehdejší majitelka zdejšího a okolních panství, vévodkyně Marie Terezie Savojská, rozená princezna z Lichtenštejna (1694–1772).^[3] O vzniku nového kostela bylo rozhodnuto v roce 1755 a plány k jeho stavbě vypracoval říčanský stavitel Tomáš Vojtěch Budil, náklady byly vyčísleny na 6 804 zlatých. Krátce nato ale vypukla sedmiletá válka a kvůli průchodům armád ve středních Čechách byla stavba pozastavena. Novým projektem byl v roce 1764 pověřen Antonín Haffenecker, který je uváděn i jako autor zvonice u kostela sv. Havla v nedaleké Štolmíři. Výstavbu kostela v letech 1765–1767 realizoval syn T. V. Budila Václav Antonín Budil, říčanský stavitel v lichtenštejnských službách a také starosta v Říčanech. Kostel byl slavnostně vysvěcen 15. listopadu 1767.

Interiérovou výzdobou byl pověřen pražský malíř Josef Hager, který také vymaloval hlavní oltář podle podkladů zaslaných Marií Terezií Savojskou z Vídně. Boční oltář s obrazem Panny Marie Pomocné pochází z 18. století, druhý boční oltář sv. Rodiny z roku 1846 byl darem knížete knížete Aloise II. z Lichtenštejna. Sochy sv. Augustina a sv. Mikuláše v nadživotní velikosti pocházejí z dílny barokního sochaře Ignáce Františka Weisse a pro kostel byly zakoupeny rodem Lichtenštejnů v roce 1861 z bývalého kláštera v Obořišti.

Ve věži býval původně zvon s reliéfem Panny Marie s mečem v prsou. Ten však byl za druhé světové války zrekvírován nacisty a v prosinci 2001 bylo na základě mezinárodní dohody zažádáno o finanční vyrovnání.