Krasnojarsk

Možná hledáte: Krasnodar.

Krasnojarsk (rusky Красноярск) je město v Rusku, na jihu jeho sibiřské části. Leží na řece Jenisej a na Transsibiřské magistrále. Je správním střediskem Krasnojarského kraje. Žije zde přibližně 1,09 milionu obyvatel.

Krasnojarsk Красноярск
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	56°0′32″ s. š., 92°52′19″ v. d.
Nadmořská výška	259 m n. m.
Časové pásmo	UTC+7
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Sibiřský
Kraj	Krasnojarský
Krasnojarský kraj na mapě Ruska
Krasnojarsk Město na mapě Krasnojarského kraje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	348 km²
Počet obyvatel	1 092 851 (2021)
Hustota zalidnění	3 140,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Vladislav Loginov
Vznik	1628
Oficiální web	www.admkrsk.ru
Telefonní předvolba	(+7)391
PSČ	660000–660136
Označení vozidel	24, 84, 88, 124
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Carské Rusko

Kostel v Krasnojarsku roku 1928

Centrum města

Krasnojarsk založili v červenci 1628 kozáci jako pevnost před nájezdy Tatarů, žijících v povodí Jeniseje. První jméno města znělo Krasnyj Jar (rusky Кра́сный Яр), což je překlad místního turkického názvu Kyzyl Džar, česky Červený útes. Název Krasnojarsk se z něj vyvinul až po tom, co získalo roku 1690 status města. Mezi lety 1735 a 1741 sem byl zaveden z Moskvy poštovní spoj, který spojil Krasnojarsk, Ačinsk a Kansk. Roku 1822 se Krasnojarsk stal sídelním městem Jenisejské gubernie. Železnice byla do města zavedena v roce 1895, což s objevením zlata v okolí nastartovalo růst. V té době už město mělo několik malých továren a železniční dílny. Krasnojarsk byl také místem, kde žila proticarská opozice (8 děkabristů sem bylo po neúspěšném povstání deportováno).

V letech 1918 až 1920 bylo město ve správě československých legionářů, kteří kontrolovali železniční magistrálu.^[1]

Předválečné období

Po říjnové bolševické revoluci zde bylo v rámci pětiletek vystavěno mnoho závodů (např. loděnice, papírna). Roku 1934 zde byl s Krasnojarskem jako svým přirozeným centrem ustavený Krasnojarský kraj. Během Stalinovy vlády v předválečném SSSR se právě v tomto kraji nacházelo nejvíce Gulagů (Kraslag, Kaňsk a Rešjotij), jeden byl také přímo ve městě – Jenisejský (Jenisejlag).

Druhá světová válka

Během války sem byly evakuovány závody z celého západního Ruska a Ukrajiny. Tak vzniklo v Krasnojarsku těžké strojírenství. Zavedení těžkého průmyslu odstartovalo další růst města. V roce 1939 měl Krasnojarsk 190 tisíc obyvatel, v roce 1959 už 412 tisíc.

Poválečné období

30 km proti proudu Jeniseje vyrostla Krasnojarská přehrada, napuštěná roku 1971, s hydroelektrárnou o instalovaném výkonu 6 000 MW, dnes druhou největší v Rusku a pátou na světě. V souvislosti s tím vznikl i obří závod na výrobu hliníku. Na konci 70. let začala sovětská armáda budovat u Krasnojarska speciální radar proti mezikontinentálním balistickým raketám. To bylo porušením sovětsko-americké smlouvy ABM, která omezovala takové systémy protiraketové obrany, a po naléhání USA musela být stavba zastavena. Po pádu Sovětského svazu roku 1991 byly všechny velké závody zprivatizovány. Jejich privatizace ale dopadla tak, že podniky skončily v rukou oligarchů, nebo kriminálníků. Ti nakonec zbankrotovali, závody byly zavřeny a ve městě narostla nezaměstnanost a propadla se životní úroveň. Dnes se situace pomalu lepší, historické budovy jsou už opravené, přesto ovšem jdou změny pomalu.

Pamětihodnosti

V Krasnojarsku se nachází mnoho katedrál z 18. a 19. století (svatotrojická katedrála, svatoblagověščenská katedrála a další). Významnou památkou sibiřského baroka je místní Pokrovský chrám z roku 1795.

Jiné zajímavosti

Dále od centra se nachází jeden z neoficiálních symbolů Krasnojarsku, dům Strelka, který má 24 pater. Jeho stavba byla zahájena ještě před obdobím perestrojky, ale nikdy už nebyla dokončena. Potom jsou tu samozřejmě úřady a muzeum Krasnojarského kraje a Krasnojarská státní univerzita. Jižně od města se na pravém břehu Jeniseje rozkládá na ploše 471 km² přírodní rezervace Krasnojarské stolby (Красноярские столбы, Krasnojarskije stolby), zahrnující množství bizarních skalních věží a útesů, které daly kdysi místu jméno.

Ve městě je Sibiřská státní letecko-kosmická univerzita.

Vývoj počtu obyvatel

1897	26 600	1962	465 000	1982	833 000	2000	875 500
1923	60 400	1967	576 000	1986	885 000	2001	875 900
1926	72 200	1970	648 000	1989	912 600	2002	911 700
1939	190 000	1973	707 000	1992	925 000	2012	997 316
1956	328 000	1976	758 000	1996	871 100	2013	1 016 385
1959	412 000	1979	796 300	1998	875 300	2014	1 035 528

Slavní rodáci

• Vasilij Ivanovič Surikov (1848–1916), ruský malíř^[2]
• Vitalij Abalakov (1906–1986), ruský horolezec a konstruktér horolezecké výzbroje^[3]
• Jelena Abramovna Davidovič (1922–2012), ruská archeoložka a numizmatička^[4]
• Alexej Jaškin (* 1965), bývalý ruský hokejový obránce^[5]
• Julija Pečonkinová (* 1978), bývalá ruská atletka, běžkyně, mistryně světa^[6]
• Alexandr Sjomin (* 1984), bývalý ruský hokejový útočník^[7]
• Alexandr Treťjakov (* 1985), ruský skeletonista, mistr světa a olympijský vítěz^[8]
• Mirra Andrejevová (* 2007), ruská tenistka