Kril

Kril či krill je souhrnné označení pro malé býložravé korýše žijící v mořích a oceánech, především v polárním pásu. Slovo krill pochází z norštiny, v níž označuje mladé rybky neboli potěr.^[1]

• Velikost: do 7 cm (okolo 5 cm)
• hmotnost: 0,992 gramu.^[2]

Detail krilu

Součástí antarktického krilu je krunýřovka krillová (Euphausia superba)

Antarktický kril; korýš krmící se fytoplanktonem (12× zpomaleno)

Přestože kril měří v průměru pouhých pět centimetrů, mají malí korýši podobní krevetám zásadní postavení v potravním řetězci (či potravní síti) na Zemi. Je jich známo asi 85 druhů a jsou významnou součástí zooplanktonu. Živí se fytoplanktonem (mikroskopickými jednobuněčnými rostlinami) a jsou potravou stovek druhů mořských živočichů a také ptáků.

Zástupci

Ke známějším zástupcům krilu patří např. krunýřovky:

• Euphausia superba – krunýřovka krillová
• Meganyctiphanes norvegica – světélkovec atlantský
• Thysanoessa inermis
• Thysanoessa longicaudata

K vymezení „druhu“ krilu se užívají obecné pojmy „antarktický kril“, „severský kril“ a „tichomořský kril“. Každý je charakteristický převažujícím druhem:

• antarktický kril – kril Antarktického oceánu – nejhojnějším druhem je krunýřovka krillová (Euphausia superba); ve vodách kolem Antarktidy se odhadované množství růžového neprůhledného antarktického krilu tvořeného převážně krunýřovkou krillovou pohybuje od 125 milionů tun do 6 miliard tun; v určitých obdobích roku se kril shromažďuje v hejnech tak hustých a rozsáhlých, že je lze vidět z vesmíru;^[2]
• severský kril – kril severního Atlantského oceánu – nejhojnějším druhem je světélkovec atlantský (Meganyctiphanes norvegica), fosforeskující korýš;
• tichomořský kril – kril severního Tichého oceánu – nejhojnějším druhem je krunýřovka Euphausia pacifica.

Přes den se kril skrývá před predátory v hloubce asi 100 metrů a v noci stoupá vodním sloupcem k hladině za potravou (fytoplankton). Může se dožívat deseti let,^[2] obvykle však žije kratší dobu, nejčastěji několik měsíců (teplejší oblasti) až několik let (studenější). Objevuje se v hustých hejnech rozsáhlých až několik stovek kilometrů čtverečních. Tito malí bezobratlí představují společně s planktonem nejpočetnější složku biomasy na světě.^[3]

Samičky světélkovce atlantského velké 25,5–35 mm a samičky krunýřovky krillové o velikosti 36–55 mm kladou v době rozmnožování tisíce vajíček; samičky světélkovce kladou opakovaně 200–4000 vajíček a samičky krunýřovky kladou opakovaně 2000–6000 vajíček.^[4]

Význam

Kril slouží jako potrava mnoha vodním živočichům, například tuleňům, velrybám, tučňákům, olihním, rybám aj.^[5][6] Je důležitým základem potravního řetězce velkého množství organismů.

Lidé kril loví a průmyslově zpracovávají ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu, v zemědělství jako krmivo, jako krmivo pro ryby chované uměle či v zajetí aj. Kril je bohatý na živiny, jako jsou omega-3 nenasycené mastné kyseliny, fosfolipidy, astaxanthin, vitamíny a minerály. Díky tomu je krill vysoce kvalitním zdrojem zdraví prospěšných lipidů a bílkovin.

Vnější schránky krilu obsahují vysokou koncentraci jedovatého fluoridu.

Je alarmující, že nedávné (vztaženo k roku 2021) studie prokazují, že zásoby mořského krilu od 70. let 20. století klesly o 80 %. Vědci připisují pokles částečně tání ledové pokrývky způsobenému globálním oteplováním. S úbytkem mořského ledu mizejí ledové řasy, primární potrava krillu.^[2]

Kril významně váže oxid uhličitý.^[7]