Kryry

Kryry (německy Kriegern) jsou město v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se v nejjižnější části kraje poblíž rozhraní čtyř krajů – Ústeckého, Karlovarského, Plzeňského a Středočeského. Ve městě žije přibližně 2 400^[1] obyvatel.

Kryry
Centrum města (pohled od Schillerovy rozhledny)
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Podbořany
Obec s rozšířenou působností	Podbořany (správní obvod)
Okres	Louny
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°10′28″ s. š., 13°25′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 361 (2025)[1]
Rozloha	39,45 km²[2]
Nadmořská výška	304 m n. m.
PSČ	439 81, 439 86, 441 01
Počet domů	801 (2021)[3]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa městského úřadu	Hlavní 1 439 81 Kryry [e-mail]
Starosta	Václav Kadleček
Oficiální web: www.kryry.cz
Kryry
Další údaje
Kód obce	566314
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město má vybudovanou kompletní infrastrukturu, včetně zdravotnických zařízení. Ve městě je základní škola pro 400 dětí a mateřská škola pro 120 dětí. V lokalitě působí několik firem: AGC Flat Glass Czech – pobočka Kryry, Cihelna Kryry, RAN, Kryry, stavební firma Šilhánek a syn Kryry, Pila Kryry a řada dalších drobných podniků a podnikatelů.

Název

Název města je odvozen od slova kryr (křikloun) ve významu ves kryrů. V pozdějších dobách, když se rozšířila němčina, bylo jméno spojeno s německým slovem Krieger (válečník). V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: de Krir (1320), de Krirr (1344), de Krire (1357), Kryr (1369), Scir (okolo roku 1405), in Kryr (1374), in Krir (1388), in Krier (1402), in Kryr (1418), w Kryrzich (1542), kryry (1577), Kryry (1579, 1595) a Kriegern (1787, 1846).^[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1320.^[4]

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status města.^[5]

Přírodní poměry

Jižně od města leží rozsáhlá opuštěná těžebna, v níž byl odkryt sled sedimentů, který se formoval v tropickém podnebí na rozhraní karbonu a permu. Převažujícím horninami jsou jílovce a prachovce, které vznikaly jako jezerní a říční sedimenty v prostředí meandrujících řek. Mezi nimi je patrných několik paleopůdních horizontů s mocností až jeden metr. V okrajových částech lomu vystupují čočkovitá tělesa hrubozrnných arkóz.^[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 541 obyvatel (z toho 1 231 mužů), z nichž bylo 264 Čechoslováků, 2 200 Němců, tři Židé, dva příslušníci jiné národnosti a 72 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 47 členů měly evangelické církve, 39 církev československá, 24 církev izraelská, čtyři lidé patřili k jiným nezjišťovaným církvím a sedmdesát jich bylo bez vyznání.^[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 2 550 obyvatel: 369 Čechoslováků, 2 219 Němců, sedm Židů a patnáct cizinců. Kromě římskokatolické většiny zde žilo 37 evangelíků, 37 členů církve československé, devatenáct židů a 44 lidí bez vyznání.^[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011^[9][10]

Město Kryry
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	2 914	3 625	3 731	3 806	4 202	4 103	4 124	2 384	2 638	2 485	2 573	2 454	2 446	2 345
Místní část Kryry
Obyvatelé	1 430	1 926	2 121	2 237	2 571	2 541	2 550	1 606	1 774	1 741	1 957	2 003	2 015	1 901
Domy	213	263	317	350	389	404	495	419	404	407	409	464	483	518

Místní části

• Kryry
• Běsno
• Stebno
• Strojetice

Doprava

Podél jižního okraje města vede železniční trať Plzeň–Žatec, na které zde stojí stanice Kryry.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kryrech.

• kostel Narození Panny Marie
• sedm zastavení Bolestí Panny Marie
• zaniklý hrad Kryry
• měšťanský dvůr čp. 12
• bývalý pivovar
• Schillerova rozhledna

Osobnosti

• Günther Landgraf (1928–2006), fyzik
• Jaroslav Valenta (1930–2004), historik