Kujavy
obec v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Kujavy (německy Klantendorf[4]) jsou obec v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Žije zde 571[1] obyvatel.
Remove ads
Název
Jméno starší české vesnice je poprvé písemně doloženo až z roku 1399 v podobě Kujava. Jeho základem bylo sloveso kujati - "klučit" (tento význam není ve staré češtině doložen, ale je znám z polštiny a ruštiny), jméno vesnice tedy označovalo vyklučené, vymýcené místo.[pozn. 1] Mladší německá vesnice založená v sousedství se jmenovala Klementendorf (doklady jen polatinštěné: Clementis villa - "Klementova ves") a její jméno je poprvé doloženo už roku 1293 (vesnice byla pojmenována podle svého lokátora, který je zmíněn roku 1293 jako její fojt). Obě vesnice splynuly v jednu a ta byla označována v češtině jako Kujavy, v němčině zkomoleninou původního jména na Kelntendorf (tak 1529) později (poprvé 1655) upraveného na Klantendorf.[5]
Je ve venkovské části moravskoslezského kraje s možnostmi pěší turistiky a cyklistiky. V roce 2023 zde byla vysazena Alej svobody, lemující obnovenou polní cestu směrem k Pustějovskému potoku. Obec se nachází v blízkosti Přírodního parku Oderské vrchy, čímž se stává vhodným výchozím bodem pro výlety do přírodně cenných oblastí.
Remove ads
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1293 (de Clementis villa).[6][7][8] V letech 1938 až 1945 byly Kujavy (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) přičleněny k nacistickému Německu.[9]
Po druhé světové válce došlo v Kujavách k výrazné změně obyvatelstva v důsledku vysídlení původních německých obyvatel a následného osídlení volyňskými Čechy. Ti přišli převážně z oblasti Volyně na západní Ukrajině v rámci organizovaného přesunu obyvatel do pohraničních oblastí obnoveného Československa. Volyňští Češi s sebou přinesli silné zemědělské tradice, které sehrály klíčovou roli při obnově obce po válce. Jejich potomci tvoří podstatnou část obyvatel Kujav dodnes a uchovávají kulturní dědictví svých předků prostřednictvím místních tradic a komunitního života.[zdroj?!]
Remove ads
Obyvatelstvo
Věková struktura obyvatel obce Kujavy roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Kujavy roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Kujavy roku 2011
Obecní správa
Mezi lety 1869–1978 Kujavy byly obcí v okrese Nový Jičín (1869–1930), poté v okrese Vítkov (1950) a později opět v okrese Nový Jičín. Od 1. ledna 1979 do 31. prosince 1997 patřily jako část města k Fulneku a od 1. ledna 1998 jsou opět samostatnou obcí.[12]
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. dubna 2001.[13]
Remove ads
Školství
Obec Kujavy je zřizovatelem Základní a Mateřské školy Kujavy, která sídlí v centrální budově obce společně s obecním úřadem. Mateřská škola je umístěna v samostatné budově jako odloučené pracoviště. Škola slouží převážně místním dětem. Její kapacita činí 50 žáků základní školy a 28 dětí v mateřské škole. Součástí zařízení je také školní družina s kapacitou 30 míst a školní výdejna jídel.
Remove ads
Doprava a cestovní ruch
Obec Kujavy má dobrou dopravní dostupnost díky blízkosti dálnice D1 (EXIT 336 – Bělotín), která zajišťuje rychlé spojení s Ostravou, Olomoucí a dálniční sítí České republiky. Obcí prochází silnice druhé třídy II/464, zajišťující regionální spojení s městy Odry a Fulnek.
Silnice III. třídy na území obce jsou:
- III/04740 ze silnice II/647 na Jílovec
- III/46423 Pustějov - Kujavy
- III/46424 II/647 - Kujavy - silnice III/46420
- III/46425 Hladké Životice - Kujavy
Remove ads
Pamětihodnosti
Kostel svatého Michaela
Dominantou obce je kostel svatého Michaela, postavený v roce 1830 na místě gotického předchůdce.[zdroj?]
Budova bývalé školy
Historická budova základní školy pochází z roku 1821 a od počátku sloužila vzdělávání. V období před druhou světovou válkou se zde vyučovalo výhradně v německém jazyce, což odráželo tehdejší národnostní složení obyvatel. Budova prošla několika významnými rekonstrukcemi – v letech 1954–1961, 2018 a naposledy v roce 2023, kdy byla obnovena fasáda, střecha a půda.[zdroj?] V současnosti slouží jako sídlo základní školy a obecního úřadu.
Alej svobody
Dne 4. listopadu 2023 byla v obci vysazena tzv. Alej svobody – stromořadí tvořené 97 hrušněmi a 28 duby. Akce se uskutečnila za účasti více než 400 lidí, včetně ministra životního prostředí Petra Hladíka a hejtmana Moravskoslezského kraje Jana Krkošky.[zdroj?] Výsadba navazuje na obnovenou polní cestu spojující kostel sv. Michaela s pěšinou podél Pustějovského potoka.
Kříže a památníky
Na území obce se nachází několik historických kamenných křížů a památníků věnovaných padlým vojákům.
Remove ads
Osobnosti
- Karl Staffe (1856–1935), rolník a politik, zemský poslanec
- Karl Drössler (1840-1916), továrník a průmyslník,výroba zemědělských strojů v Novém Jičíně
- Josef Beneš (1912–1944), válečný hrdina, padl v Karpatsko-dukelské operaci.
- Petr Komenda (*1969), sportovec
- Roland Freisler (1893-1945), soudce
- Antonín Dominik (1914-2004), farář
- Anton Nehiba (1860-1955), kronikář
- Freißler Wilhelm (1862-1930), doktor
- Illichmann Heinrich (1929-1946), farář
- Anton Freissler (1838-1916), konstruktér výtahů
- Heinrich Malcher (1848-1927), podporovatel chudých
Remove ads
Organizace v obci
- Hospůdka u Babičky – tradiční venkovská hospoda[16]
- Potraviny Hruška – maloobchodní prodejna se službami Balíkovny České pošty[17]
- Knihovna Kujavy – obecní knihovna poskytující půjčování knih a přístup k internetu.[18]
- TJ Sokol Kujavy – místní fotbalový klub[19]
Zemědělské firmy v Kujavách
- Zemědělská zkušební stanice KUJAVY, s.r.o. – akreditovaná stanice pro testování přípravků na ochranu rostlin a odrůd.
- AGRO Kujavy s.r.o. – společnost zaměřená na rostlinnou a živočišnou výrobu a myslivost.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads