Kyselina boritá

Na tento článek je přesměrováno heslo Borová voda. O potoce na Slovensku pojednává článek Borová voda (potok).

Kyselina boritá je anorganická kyselina o složení H₃BO₃.

Kyselina boritá
Kyselina boritá
Kyselina boritá
Obecné
Systematický název	Kyselina trihydrogenboritá
Ostatní názvy	Kyselina boritá, kyselina orthoboritá, kyselina trioxoboritá
Latinský název	Acidum boricum
Anglický název	Boric acid
Německý název	Borsäure
Sumární vzorec	H3BO3
Vzhled	Bílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	10043-35-3
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	233-139-2
Indexové číslo	005-007-00-2
Vlastnosti
Molární hmotnost	61,832 g/mol
Teplota tání	169 °C (rozklad – vznik HBO2)
Teplota varu	rozklad
Hustota	1,435 g/cm3 (15 °C)
Disociační konstanta pKa	První: 9,24 Druhá: 12,74 Třetí: 13,80
Rozpustnost ve vodě	2,69 g/100 g (0 °C) 5,02 g/100 g (20 °C) 11,89 g/100 g (50 °C) 24,3 g/100 g (80 °C) 37,51 g/100 g (100 °C)
Měrná magnetická susceptibilita	−7,06×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová struktura	trojklonná
Hrana krystalové mřížky	a=704 pm, b=704 pm, c=656 pm
Tvar molekuly	planární
Dipólový moment	0 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−1 094,8 kJ/mol
Standardní molární entropie S°	88,7 JK−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−969,5 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	1,317 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS08 [1] Nebezpečí[1]
H-věty	H360FD
R-věty	R60 R61
S-věty	S45 S53
NFPA 704	0 1 0
Teplota vznícení	Není vznítitelná
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čistá kyselina boritá je bílá krystalická látka, která se rozkládá při teplotě 169 °C. Ve vodných roztocích se chová jako mimořádně slabá kyselina o pK_a = 9,0. Vytváří soli – boritany, ve kterých vystupuje vždy pouze jako jednosytná kyselina.^[2]

Její zředěné vodné roztoky (obvykle 2 až 3% roztok) se používají v očním lékařství pod označením borová voda (Acidi borici solutio 3%, Aqua borica, Borová voda (3%), Solutio acidi borici 3%, Acidum boricum solutum) nebo umělé slzy.

Soli kyseliny borité s alkalickými kovy nacházejí uplatnění při impregnaci dřeva proti plísním, houbám a hnilobám. Ošetření dřeva kyselinou boritou zároveň snižuje jeho hořlavost a tím možnost vzniku požáru v budovách.

Kyselina boritá i její soli odpuzují nepříjemný hmyz jako mravence, šváby apod., a slouží proto jako součást insekticidů.

Kyselina boritá barví plamen intenzivně zeleně, a je proto součástí různých pyrotechnických směsí pro ohňostroje a podobné aplikace. Tato reakce zároveň slouží jako důkaz výskytu boru v analytické chemii.

Bor velmi dobře absorbuje neutrony. Kyselina boritá se proto dávkuje do chladiva primárního okruhu tlakovodních jaderných reaktorů, kde slouží k řízení výkonu jaderného reaktoru.^[3] Promícháváním chladiva v reaktoru se koncentrace kyseliny borité vyrovnává v celém objemu, a tedy i v celém objemu stejnou měrou reguluje štěpnou řetězovou reakci. Proto se regulace H₃BO₃ používá během normálního provozu k regulaci výkonu reaktoru.

Bezpečnost

Kyselina boritá byla agenturou ECHA zařazena na seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy, a to jako látka toxická pro reprodukci.^[4]