Lípa stříbrná

Lípa stříbrná (Tilia tomentosa), též známá jako lípa plstnatá, je opadavý strom dorůstající výšky 20-30 m. Listy jsou srdčité, na rubu nápadně bělavě plstnaté. Strom pochází z jihovýchodní Evropy a v České republice je pěstován jako parková a okrasná dřevina. Pod kvetoucími stromy tohoto druhu bývají nacházeny mrtvé včely a čmeláci, obsah toxických látek v pylu či nektaru však nebyl prokázán.

Lípa stříbrná
Lípa stříbrná (Tilia tomentosa)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	slézotvaré (Malvales)
Čeleď	slézovité (Malvaceae)
Podčeleď	lípové (Tilioideae)
Rod	lípa (Tilia)
Binomické jméno
Tilia tomentosa Moench, 1785
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Lípa stříbrná je mohutný opadavý strom dorůstající výšky 20 až 30, výjimečně až 40 metrů. Koruna je široce kuželovitá, borka je šedá a dlouho hladká. Letorosty i pupeny jsou šedavě plstnaté. Listy jsou srdčité, na líci tmavě zelené, na rubu bělošedě plstnaté hvězdovitými chlupy. Čepel listů je 7 až 10 cm dlouhá, na okraji 1-2x pilovitá a někdy mělce laločnatá. Řapík je plstnatý a dosahuje asi poloviny délky čepele. Květenství obsahuje 3 až 10 květů podepřených listenem. Na ploše listenu jsou hvězdovité chlupy. Květy jsou světle žluté, silně vonné. Tyčinky jsou kratší než korunní lístky. Mimo plodných tyčinek jsou přítomny i sterilní patyčinky. Plodem je dřevnatý, elipsoidní až téměř kulovitý, nezřetelně žebrovaný oříšek s plstnatým oplodím.^[2][3]

• 
  Listy lípy stříbrné
• 
  Vzorek dřeva

Synonyma

• Tilia argentea Desf. in DC.

Rozšíření

Lípa stříbrná je původní v jihovýchodní Evropě, na sever zasahuje až po Maďarsko, jinak roste též na z. Ukrajině, Rumunsku, býv. Jugoslávii a Bulharsku. Někdy je jako místo původu udávána i Malá Asie, zdejší údaje se však pravděpodobně vztahují k příbuznému druhu, lípě řapíkaté (Tilia petiolaris).^[2]

Jedovatost pro hmyz

Pod stromy tohoto druhu bývá zvláště v závěru kvetení nacházen mrtvý hmyz (zejména včely a čmeláci), což v minulosti vedlo k teoriím o jeho jedovatosti. U včely medonosné byla zjištěna úmrtnost okolo 1 % z celkového počtu jedinců navštěvujících květy této lípy. U čmeláků byl tento podíl vyšší a dosahoval rozmezí 5 až 8 %.^[4][5] Rozdíl může být způsoben odlišnou strategií získávání nektaru z květů lípy u včel a čmeláků.^[6] Jedovatost nektaru byla přisuzována obsahu manózy, což je sacharid, který je pro včely jedovatý. Nejnovější analýzy však obsah manózy v nektaru této lípy vyloučily, navíc bylo zjištěno, že je její nektar výživnější než u domácích lip a její květy ho produkují více.^[7] V nektaru či pylu lípy stříbrné dosud nebyla identifikována žádná toxická substance. Za pravou příčinu úhynu včel a čmeláků je považováno vyhladovění hmyzu v závěru kvetení, kdy je nektar v květech již vyčerpán, ačkoliv hmyz stále lákají silnou sladkou vůní. Navíc je v této době zejména v městském prostředí již málo jiných zdrojů nektaru, které by hmyz mohl využít. Řešením je výsadba pozdně kvetoucích medonosných dřevin v okolí, které hmyzu poskytnou dostatek nektaru. Kácení těchto lip by naopak ochudilo nabídku nektaru v době, kdy jej již moc není, a je proto kontraproduktivní.^[8]

Význam

Lípa stříbrná je v České republice vysazována jako okrasný strom v intravilánech obcí, parcích a arboretech.^[2] Existují i nečetné okrasné kultivary, např. 'Rhodopetala' s červenými poupaty a růžovofialovými korunními plátky, 'Princeton' a 'Sashazam' s pyramidálním vzrůstem, kulovitě rostoucí 'Silver Globe' aj.^[9]