LKL-2

LKL-2 (též označovaný jako LKL-II) byl vyvinut na přelomu let 1929 a 1930 konstruktéry Lublinského leteckého klubu (Lubelski Klub Lotniczy, LKL). Konstruktéři ing. Jerzy Teisseyre a ing. Marian Bartolewski navrhli třímístné turistické a sportovní letadlo LKL-2, když využili zkušenosti, které získali při konstrukci letadla Lublin R-XII.^[1]

LKL-2 a Walter Vega I (1930)

LKL-2
LKL-2 bis (1932)
Určení	třímístný turistický a sportovní letoun
Výrobce	Lubelski Klub Lotniczy (Lublinský letecký klub)
Šéfkonstruktér	Jerzy Teisseyre a Marian Bartolewski
První let	červen 1930
Uživatel	Polsko
Vyrobeno kusů	2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj

Při návrhu byly použity modifikované výkresy a profil křídla letadla Lublin R-XII . Konstrukce trupu byla podobná s R-XII. Původně byl uvažován motor o výkonu 80 k/59 kW, ale během vývoje letounu tato úvaha byla opuštěna a změněna použití československého hvězdicového motoru Walter Vega o nominálním výkonu 85 koní/62,5 kW.^[2]

V roce 1930 byly členy LKL v továrně Plage & Laśkiewicz postavena dvě letadla LKL-2. První letoun LKL-2 bis ”Szafą” byl zalétán Jerzym Zuromskim v polovině července 1930 a v polském civilním leteckém rejstříku obdržel 22. září 1930 imatrikulaci SP-ADE. Druhý letoun LKL-2 obdržel imatrikulaci SP-ADF,^[3] ale tento letoun hned při pokusu o první vzlet shořel.^[1]

Bartolewski a Teisseyre uvažovali i o vývoji sanitních verzí LKL-2. Také studovali a možná začali v roce 1930 i stavět verzi LKL-3, která měla mít změněný trup a silnější motor, ale k uskutečnění těchto návrhů nebyly získány dostatečné finanční prostředky na jejich dokončení.^[4]

Popis letounu

Třímístný hornoplošník byl smíšené konstrukce ocel-dřevo. Trup letounu byl svařen z ocelových trubek a pokryt plátěným potahem. Přední část trupu s motorem měla opláštění z duralového plechu. Dřevěné křídlo s dvěma nosníky a s překližkovou krytinou mělo v půdorysu eliptický tvar a bylo připevněné přímo na horní část trupu. Kabina byla krytá. Uzavřená kabina měla za místem pilota sedačku pro dva cestující a za ní zavazadlový prostor. Vstup byl přes boční dveře na pravoboku. ^[1]

Svislá ocasní plocha měla trojúhelníkový tvar s půlkruhovým směrovým kormidlem. Letoun měl klasický, masivní pevný podvozek. Dvoukolový podvozek byl na vzpěrách, které byly zavěšeny na spodní část trupu, a byl odpérován pryžovými provazci.^[4]

Letoun byl poháněn pětiválcovým hvězdicovým motorem Walter Vega o výkonu 63 kW (85 k), který nebyl zakrytován a kompletně vyčníval z přídě letounu. Byl tak účinně vystaven chlazení vzduchem.^[2] Výkonové zatížení bylo 9,91 kg/k a spotřeba paliva při cestovní rychlosti ca. 18 kg/h.^[5]

LKL-2 na IV. národní soutěži turistických letadel (1931)

Použití

Letoun LKL-2 byl určen pro místní přepravu jako třímístné aerotaxi a také jako sportovní letoun.^[5] Obě vyrobená letadla se měla zúčastnit II. ročníku mezinárodní soutěže turistických letadel Challenge 1930. Úvaha o účasti na Challenge byla vzata zpět, protože jediný zbývající letoun SP-ADE (LKL-2 bis), po nedobrém konci SP-ADF (LKL-2), testy nedokončil. Letadlo se pak v Polsku účastnilo několika soutěží, ale bez významnějšího úspěchu. Letoun LKL-2 bis byl používán Lublinským leteckým klubem až do roku 1934.^[6]

Letoun LKL-2 bis se zúčastnil dvoudenní 1. zimní letecké lublinsko-podlaské soutěže Lublin-Podlaskie (Lubelsko-Podlaskie Zawody Lotnicze w Lublinie) ve dnech 30. ledna - 1. února 1931 a obsadil 5. místo. První ročník společně uspořádaly Lublinský letecký klub a letecká továrna PWS (Podlaska Wytwórnia Samolotów, Podlaská továrna na letadla). Na startu, který se odehrál na továrním letišti Zakłady Mechaniczne Plage-Laśkiewicz, stanulo 9 strojů s dvoučlennými posádkami z 11 přihlášených a absolvovaly trasu Lublin - Zamość - Biała Podlaska - Brest - Lublin dlouhou 379 km. Jerzy Żuromski a Władysław Rosiak, kteří pilotovali LKL-2 bis museli v této soutěži dvakrát vynuceně přistát kvůli chybnému mazání motoru, což snížilo jejich průměrnou rychlost na 81,5 km/h. Soutěž vyhrála posádka Kazimierz Chorzewski a Kazimierz Twardowski z Akademického aeroklubu ve Lvově, která soutěžila s RWD-4.^[7]

Ve IV. ročníku národní soutěže turistických letadel (25. září -1. října 1931, IV Krajowy Konkurs Samolotów Turystycznych w Warszawie) Varšava - Poznaň obsadil (st. č. 13) 7. místo z 22 zúčastněných strojů. V obou těchto soutěžích pilotovali letoun Jozef Zuromski a S. Drwal. V Rajdu Lotniczo-Samochodowo-Motocyklowym (Letecká, automobilová a motocyklové rallye, st. č. 2) konané 17. září 1932 obsadil W. Kołaczkowski 3. místo. Soutěž se uskutečnila na trase Krakov-Nowy Sącz-Nowy Targ-Zakopane-Nowy Targ. O den později, ve 4. ročníku letu por. Franciszka Żwirka jihozápadním Polskem konaném 18. září 1932 obsadil 7. místo.^[2]

Letiště v Poznani s letadly zapojenými do IV. národní soutěže turistických letadel. Uprostřed LKL-2 (SP-ADE, st. č. 13)

Uživatelé

• Polsko Polsko
  • Lubelski Klub Lotniczy (Lublaňský letecký klub)

Specifikace

Údaje dle^[1][5][6]

Technické údaje

• Posádka: 1
• Kapacita: 2
• Rozpětí křídla: 11,50 m
• Délka: 7,00 m
• Výška: 2,54 m
• Nosná plocha: 18,54 m²
• Plošné zatížení: kg/m²
• Hmotnost prázdného letounu: 438 kg
• Vzletová hmotnost: 842 kg
• Pohonná jednotka: vzduchem chlazený hvězdicový pětiválcový motor Walter Vega
  • nominální výkon: 85 k (62,5 kW) při 1750 ot/min
  • vzletový výkon: 90 k (66,2 kW) při 1800 ot/min
• Vrtule: dřevěná, dvoulistá vrtule s pevnými listy

Výkony

• Maximální rychlost: 156 km/h
• Cestovní rychlost: 130 km/h
• Přistávací rychlost: 75 km/h
• Dolet: 970 km
• Dostup: 4 800 m
• Stoupavost: 3,5 m/s