Laax

Laax (rétorománsky Lags) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Surselva. Nachází se asi 21 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1 016 metrů. Má zhruba 2 000 obyvatel.

Laax
Laax
znak
Poloha
Souřadnice	46°48′36″ s. š., 9°15′36″ v. d.
Nadmořská výška	1016 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Graubünden
Okres	Surselva
Laax Laax, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	31,71 km²
Počet obyvatel	1 974 (31.12.2020)
Hustota zalidnění	62,3 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.laax-gr.ch
PSČ	7031
Označení vozidel	GR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jde o známé středisko zimních sportů a také oblíbenou turistickou destinaci.

Geografie

Území obce se rozkládá od údolní oblasti Laaxer Tobel až po hranici kantonů Graubünden a Glarus a ledovec Vorab, nacházející se na svazích stejnojmenné, 3 028 metrů vysoké hory. V obci se nacházejí jezera Lag digl Oberst a Laaxersee. Nad Laaxem leží masiv Uaul Taviarna, známý svou populací tetřeva hlušce. Východně od obce se nachází hluboká rokle, kterou si říčka Ual da Mulin prorazila cestu skrz sutiny sesuvu od Flims.

Historie

Centrum Laaxu s jezerem Laaxersee

První nepřímá zmínka o Laaxu pochází z roku 765, kdy biskup Tello z Churu odkázal klášteru Disentis četné oblasti dolní Surselvy, včetně dědictví v podobě vesnice Flemme (Flims).^[1] V jeho závěti jsou uvedena jména polí na půdě dnešní obce.

První přímá zmínka o obci Laax pochází z roku 1290 z rejstříku katedrály v Churu.^[1] Habsburský urbář z roku 1309 zmiňuje trh a dvůr svobodných pánů z Laaxu. V roce 1428 se místní svobodníci vykoupili z područí hraběte Rudolfa VII. z Werdenbergu-Sargans za 300 zlatých dukátů.^[1] V roce 1677 zasvětil Udalrich de Mont, biskup z Churu, nový kostel v Laaxu patronům Gallovi a Otmarovi.

Ve středověku Laax vytvořil se Sagogn jednu komunitu s právem trhu. Teprve v 19. století byly obě části definitivně odděleny. Laax patřil k Sagogn i po církevní stránce, ale v roce 1525 se osamostatnil a byl zde založen vlastní farní kostel (sv. Otmara a Galluse). Po zrušení místního soudu v roce 1851 byla obec přiřazena k okresu Ilanz.^[1]

V roce 1880 byl v Laaxu postaven první hotel Seehof, který odstartoval éru turistického ruchu.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok	1850	1900	1950	1970	2000	2010	2016	2019	2020
Počet obyvatel	277	280	328	480	1150	1551	1725	1885	1974

Lyžařské středisko

Laax-Vorab v zimě

Nad Laaxem se rozkládá stejnojmenná lyžařská oblast s 224 kilometry sjezdovek a 28 lanovkami a vleky.^[2] Rozkládá se na území obcí Flims, Laax a Falera. Lyžuje se na ledovci Vorab. Lyžařský areál provozuje skupina Weisse Arena. Skupina Weisse Arena vznikla v roce 1996 fúzí horských drah Crap Sogn Gion a Flims. Crap Sogn Gion byl otevřen pro cestovní ruch v roce 1962.

Doprava

Obec leží na kantonální hlavní silnici č. 19 v trase Tamins – Disentis – Andermatt. Veřejnou dopravu zajišťují žluté autobusy Postauto.