Labarum
vojenská standarta římské armády From Wikipedia, the free encyclopedia
Labarum byla císařská korouhev,[1] původně hlavní vojenská standarta římské armády zavedená za vlády římského císaře Konstantina.

Historie
Podle tehdejšího historika a teologa Lactantia nechal Konstantin svým vojákům před bitvou u Milvijského mostu v roce 312 vymalovat na jejich štíty Kristův monogram. Historik Eusebios z Kaisareie ve svém spise Vita Constantini napsaném 25 let po bitvě míní, že císař toto znamení použil již na hlavní vojenské vlajce, což může být omyl. Pravděpodobně se labarum objevilo a začalo používat později, až během Konstantinova vojenského sporu s císařem Liciniem (bitva u Adrianopole roku 324).
Název polního znamení nepochází z latiny ani řečtiny, ale jeho původ je nejspíše keltský nebo galský.
Podoba a význam
Labarum tvořilo dlouhé pozlacené kopí s příčným břevnem, z něhož visel čtvercový purpurový závoj ze sukna, protkaný zlatem a posetý drahokamy.[1] Na kopí byly připevněny portréty císaře a jeho dvou nejstarších synů (kteří se dle církevních historiků narodili po roce 312). Na špici byl Kristův monogram (řecké Χ (chí) a Ρ (ró) jako CHRistos (ΧΡΙΣΤΟΣ nebo Χριστός) obklopený vavřínovým věncem.
Labarum nemělo taktický význam, nýbrž bylo znamením vítězství[1] a symbolizovalo náboženské pozadí císařské vlády v pozdním starověku. K jeho ochraně byla ustavena vlastní čestná stráž o síle 50 mužů.[1]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.