Mezinárodní letiště Sarajevo
Letiště v Bosně a Hercegovině From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Mezinárodní letiště Sarajevo (IATA: SJJ, ICAO: LQSA, bosensky Međunarodni aerodrom Sarajevo) je hlavní a největší mezinárodní letiště Bosny a Hercegoviny, nacházející se 6 km od centra hlavního města země Sarajeva na území města Ilidža, v místní části Butmir. V roce 2024 letiště odbavilo 1 821 762 cestujících.
Nedaleko od východního konce letiště se nachází správní linie s Republikou srbskou. Z administrativního hlediska leží na území města Ilidža; samotné Sarajevo začíná těsně před odbavovacím terminálem. Adresa letiště je Kurta Schorka 36.
Remove ads
Historie
Vznik a rozvoj
Jako letiště sloužil původně prostor dnešní letecké základny v Rajlovaci. Bylo tomu tak od roku 1930, kdy jugoslávská společnost Aeroput zprovoznila pravidelnou linku z Bělehradu do Podgorici právě přes Sarajevo.[1] O rok později byl zprovozněn spoj i do Záhřebu, Splitu a Rijeky. V roce 1938 se ze Sarajeva lítalo i do Prahy a do Brna.
Současné letiště v dnešní lokalitě začalo vznikat až po druhé světové válce.[1]
Nutnost vzniku moderního letiště pro Sarajevo byla potvrzena již v roce 1960. Původní plán postavit letiště ve městě Sokolac 35 km od Sarajeva ale ztroskotal a se stavbami na současném místě se začalo o pět let později, v roce 1965.[1] Hlavním důvodem byl nákup nových proudových letadel[1] jugoslávskou státní společností Jugoslovenski aerotransport, kvůli kterým muselo mít hlavní město Bosny a Hercegoviny moderní vzdušný přístav.
Slavnostně bylo letiště otevřeno a zahájilo provoz 2. června 1969.[2] Neslo tehdy název Sarajevo-Ilidža. V roce 1970 se stal první mezinárodní destinací Frankfurt nad Mohanem. Později přibyly na seznam i Záhřeb a Bělehrad.
Modernizace pro potřeby olympiády
V roce 1984 byla kvůli ZOH 1984 o 200 m prodloužena startovací dráha, dále vznikla nová pojezdová dráha, nový terminál, nový objekt řízení letového provozu a věž. Nový terminál splňoval všechny standardy nezbytné pro mezinárodní letecký provoz. Dán byl do užívání těsně před začátkem her.[3] V té době bylo sarajevské letiště nejlépe vybaveným na území tehdejší Jugoslávie. Okolo her probíhalo na letišti mezi 50 až 70 přistání/vzletů za den. Také bylo vypraveno letadlo, které do Sarajeva cestovalo až z New Yorku. Byl stanoven letištní rekord; odbavilo se 14 tisíc cestujících za jediný den.
Válečná léta
Ještě před vypuknutím případné války přistály na sarajevském letišti kanadské mírové jednotky v rámci mise UNPROFOR.
Tesně před vypuknutím prvních střetů a vycestovala řada obyvatel bosenské metropole pryč právě letecky. Značný provoz byl během zimy 1991/1992, tedy těsně před vypuknutím konfliktu, kdy v atmosféře již probíhající války v Chorvatsku mnozí z tehdejší Bosny a Hercegoviny emigrovali ze Sarajeva. Na jaře 1992 byly potom letecky z obléhaného města evakuovány rodiny vojáků Jugoslávské lidové armády.
Během Války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995 bylo letiště obsazeno nejprve letci z nedaleké základny v Rajlovaci a následně předáno srbským ozbrojencům. Vojska Republiky srbské jej vážně poškodila. Docházelo rovněž k drancování vybavení.[1] Od června 1992 do konce války bylo nicméně pod správou OSN, která jej využívala pro humanitární účely.[4] Využití letiště pro potřeby OSN vyžadovala rezoluce č. 757.[5] Dne 3. července 1992 byl zřízen letecký most, který zásoboval obyvatele Sarajeva životně důležitými zásobami potravin. Letecký most Ancona–Sarajevo trval s přerušeními až do 9. ledna 1996. Čas od času byly letecky transportováni vážně ranění, případně letadla přepravovala různé mírové delegace do obleženého města.[6]
Okolí letiště obsadili ostřelovači[7], kteří během konfliktu zabili na 800 lidí. Schopni byli útočit i v noci, kdy byla přistávací dráha osvětlená.[8] Pod letištěm se nacházel známý sarajevský tunel, který sloužil k prolomení obléhání,[9] neboť prostor jihozápadně od letiště již měla pod kontrolou Armáda Republiky Bosna a Hercegovina.
Dne 31. prosince 1994 nákladní letadlo Iljušin 76-TD na letu z Lucemburku do Sarajeva pod hlavičkou OSN při přistání dosedlo na zaplavenou ranvej a narazilo do příkopu. Letadlo bylo poškozeno a nemohlo být opraveno; nedošlo však k žádným ztrátám na životech.
90. léta až současnost
V dubnu 1996 byl uskutečněn první pokus o předání letiště civilní správě. Ten byl neúspěšný a konalo se několik dalších, než dne 16. srpna 1996 byl na sarajevském letišti opět zaveden civilní letecký provoz.[6] Otevřeno bylo jako jediné mezinárodní letiště na území válkou zničené země. Do konce roku dosáhl obrat počtu cestujících 26 000. Provozovány byly pouze dvě linky; do Istanbulu a do Záhřebu. Turecko také zajistilo vyškolení personálu nezbytného po obnovení provozu vzdušného přístavu.[4]
Počátkem roku 2001 byla úspěšně dokončena generální rekonstrukce letištního terminálu[4][10] se zcela novou technologií a kvalitním vybavením. Podoba letiště odpovídala té z roku 1984.[11] Slavnostní otevření se konalo v březnu 2001.
Roku 2005 se objevil záměr pojmenování letiště po Alijovi Izetbegovićovi, který nicméně tehdejší vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu Paddy Ashdown zrušil s odůvodněním, že podkopává proces mírové transforamce země. V témže roce nicméně udělila evropská pobočka Airports Council International ocenění za nejlepší letiště do 1 milionu cestujících.
V roce 2013 mělo sarajevské letiště roční obrat 665 638 cestujícíc a nárůst téměř 15 % co do počtu cestujících ve srovnání s rokem předchozím. Dne 26. prosince 2014 přivítalo letiště svého 700 000. cestujícího na letu Austrian Airlines OS758 do Vídně.
V roce 2017 byl oznámen záměr rozšíření terminálu odbavování cestujících. Práce měly být dokončeny do roku 2020. Nakonec vznikl terminál zcela nový.
Terminál B byl dokončen v roce 2023, čímž se rozšířila kapacita celého vzdušného přístavu.[6] Správa letiště nicméně pomýšlí na další rozšíření, kdy by se počet odbavených cestujících mohl navýšit až na sedm milionů ročně.[12] Rozšíření by však znamenalo, že by areál mohl zasahovat na území Republiky srbské, což by vyžadovalo povolení i tamních úřadů.[13] V roce 2024 spolu s několika chorvatskými letišti zaznamenalo Sarajevo značný nárůst počtu cestujících.[14]
Remove ads
Charakter letiště
Všechny lety jsou kontrolní věži naváděny na jednu vzletovou a přistávací dráhu, která nese označení 12/30 a je dlouhá 2600 m a široká 45 m. Cestující jsou situováni do jednoho mezinárodního a jednoho domácího terminálu (terminál A a terminál B; druhý uvedený byl dán do užívání v roce 2023).[12] Letiště má vlastní policejní i hasičskou stanici. Je zde 11 gatů, z toho 3 s nástupním mostem.[12]
Kapacita letiště na odbavení cestujících je v současné době 2 000 000 lidí ročně.[15]
Remove ads
Aerolinie a destinace
Pravidelné lety
Kromě pravidelných linek v tabulce[16][17] (aktualizováno 24. března 2024) letiště Sarajevo obsluhuje také řadu charterových a cargo leteckých společností.
Dopravní obslužnost
Letiště je prostřednictvím trolejbusové linky spojené se středem města. Okolo něj vede silnice, která spojuje město Sarajevo s městem Foča.
Areál letiště obklopuje řada parkovišť. Letiště nemá spojení na dálniční síť Bosny a Hercegoviny, je spojeno se zbytkem města běžnou silnicí/ulicí.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads