Liao-ning
provincie v Číně From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Liao-ning (tradiční znaky: 遼寧; zjednodušené znaky: 辽宁; pinyin: Liáoníng) je provincie Čínské lidové republiky, leží na severovýchodě země. Jde o nejmenší, nejjižnější a nejlidnatější provincií tohoto regionu. S hlavním městem Šen-jang se nachází na severním pobřeží Žlutého moře a je nejsevernější pobřežní provincií Čínské lidové republiky.
.svg)
Remove ads
Pojmenovaní
Liaoning dostal své jméno podle řeky Liao, která protéká touto oblastí. Slovo „Ning“ (宁), znamenající „mír“, se často objevuje v čínských názvech míst, například Ningxia, Xining a Nanning. Název „Liaoning“ byl poprvé zaveden v roce 1929 a znovu obnoven v roce 1954 při sloučení provincií Liaoxi („Západní Liao“) a Liaodong („Východní Liao“).
Historie
Území dnešního Liaoningu obývaly před 3. stoletím př. n. l. kmeny Donghu, Gojoseon a Yemaek. Kolem roku 300 př. n. l. zde stát Jen vytvořil dvě komanderie: Liaodong a Liaoxi. Oblast zažila vládu mnoha států, od Goguryea, dynastie Tchang až po Khitanskou Liao, Jurchenskou Jin a Mongolskou říši. V 17. století Liaodong ovládli Jurchenové, kteří založili dynastii Čching, a region zůstal významným centrem i po přesunu hlavního města do Pekingu.
Ve druhé polovině 17. století začala vláda Čching organizovat migraci Hanských Číňanů do provincie Fengtian (dnešní Liaoning), což vedlo k růstu populace. V moderní době hrál Liaoning klíčovou roli během rusko-japonské války (1904–1905) a čínské občanské války. Provincie, původně známá jako Fengtian, byla v roce 1929 přejmenována na Liaoning. Během japonské okupace byla součástí loutkového státu Mančukuo, který skončil po roce 1945.
Liaoning se stal jedním z prvních industrializovaných regionů Číny, nejdříve pod japonskou okupací a poté během 50. a 60. let díky rozsáhlým vládním investicím. Město An-šan se proměnilo v jedno z největších center výroby oceli. Dnes zůstává významnou průmyslovou oblastí a čínská vláda podporuje jeho rozvoj kampaní „Oživení severovýchodu“ zaměřenou na překonání ekonomických problémů regionu.[1]
Remove ads
Geografie
Liaoning lze rozdělit do tří přibližných geografických oblastí: vysočiny na západě, roviny ve středu a kopcovité oblasti na východě.
Vysočiny na západě jsou dominovány pohořím Nulu’erhu, které přibližně kopíruje hranici mezi provinciemi Liaoning a Vnitřním Mongolskem. Celý region je charakteristický nízkými kopci. Úzký pás pobřežních rovin, známý jako koridor Liaoxi, spojuje povodí řeky Liao s Severočínskou rovinou a končí u průsmyku Šanhaj Velké čínské zdi.
Centrální část Liaoningu tvoří pánve obklopené řekami jako Liao, Daliao a jejich přítoky. Tato oblast je většinou rovinná a nízko položená. Východní část Liaoningu dominuje pohoří Čchangbaj a pohoří Qianshan, které se táhnou až k moři a tvoří poloostrov Liaodong. Nejvyšším bodem v Liaoningu je hora Huabozi (1336 m), která se nachází právě v této oblasti.
Liaoning má kontinentální monzunové klima a srážky zde průměrně činí asi 440 až 1130 mm ročně. Léto je deštivé, zatímco ostatní roční období jsou sušší.
Význam
Jedná se o hospodářsky poměrně zaostalou oblast, která je v poslední době významná především fascinujícími paleontologickými objevy, zejména pak fosíliemi tzv. opeřených dinosaurů. První byl objeven v roce 1996 a dostal jméno Sinosauropteryx prima. Šlo o malého, asi metr dlouhého dinosaura, kterému se podél těla táhl hřebínek pernatého integumentu. Od té doby byly v oblasti objeveny další druhy opeřených dinosaurů, které jsou dnes hlavním důkazem příbuznosti dinosaurů s jejich potomky, ptáky. Dnes tyto objevy obvykle řadíme do tzv. Jeholské bioty.[2]
Remove ads
Administrativní členění
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads