Libri prohibiti

Libri prohibiti je pražská knihovna československé exilové a samizdatové literatury. Sídlí na adrese Praha 1, Senovážné náměstí 2. Veřejnosti byla otevřena za přítomnosti Václava Havla dne 22. října 1990.^[2]

Libri prohibiti – knihovna samizdatové a exilové literatury
Libri Prohibiti – Library of Samizdat and Exile Literature
Sídlo knihovny
Stát	Česko Česko
Poloha	Senovážné náměstí 994/2, Praha, 110 00, Česko
Souřadnice	50°4′45″ s. š., 14°26′4″ v. d.
Založena	22. října 1990
Knihovní fond
Velikost fondu	40 500 knih 3400 titulů periodik[1]
Další informace
Rozpočet	4 105 000 Kč (2016)
Ředitel	Jiří Gruntorád
Webové stránky	http://libpro.cz/
Telefon	224 225 971
Sigla	ABE197
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Možná hledáte: Index librorum prohibitorum.

Popis

Vznikla z potřeby soustředit dříve zakázanou produkci exilových a samizdatových vydavatelů.^[1][3] Zahrnuje ale též knižní produkci domácí opozice. Knihovnu otevřel Jiří Gruntorád,^[4] přičemž základem sbírek se stala jím vydávaná samizdatová edice Popelnice. Rozsáhlá sbírka knihovny zahrnuje v roce 2016 asi 40 500 knižních jednotek a okolo 3400 titulů periodik.^[1][5] Je tak největší sbírkou zakázaných a exilových knih, dokumentů, časopisů a dalších materiálů v Česku.

Knihovna své fondy zpřístupňuje badatelům i široké veřejnosti a ve svých prostorách dále pořádá různé výstavy, přednášky, semináře a literární večery. V knihovně Libri prohibiti byla také vydána řada publikací. Jiří Gruntorád převzal roku 2002, za založení Libri prohibiti, ocenění Magnesia Litera za přínos české literatuře.^[6]

Dvacáté výročí svého založení knihovna oslavila vydáním básnické sbírky vězeňské poezie Přadénko z drátů,^[7] napsané na přelomu let 1949–1950 v jáchymovském uranovém pracovním táboře Rovnost politickými vězni z řad skautů.^[8]

Její kolekce samizdatových periodik byla v roce 2013 zařazena do programu UNESCO Paměť světa.^[9]