Lijavec

Lijavec je divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Autory jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, jako spoluautor je uváděn rovněž fiktivní český vynálezce, filosof a dramatik Jára Cimrman. Hra měla premiéru 22. ledna 1982 v pražské Branické ulici 41.^[1] Na příkaz ředitele Pražského kulturního střediska musela být následující rok stažena z repertoáru, takže poslední představení se konalo 23. října 1983.^[2] Soubor ji mohl začít znovu hrát až po jejím opětovném povolení v roce 1986. Původní název zněl Herberk (někde uváděno i jako Povyražení v herberku). Podle schvalovatelů mohl název připomínati tehdejší stav celospolečenského nepořádku v Československu, tudíž se název musil změnit.

Lijavec
Autor	Jára Cimrman Ladislav Smoljak Zdeněk Svěrák
Země	Československo
Jazyk	čeština
Premiéra	22. ledna 1982
Místo premiéry	Braník, Praha
Soubor	Divadlo Járy Cimrmana
Štáb
Režie	Ladislav Smoljak
Hudba	Jaroslav Uhlíř
Výprava	Jaroslav Weigel
Kostýmy	Jaroslav Weigel
Divadlo Járy Cimrmana chronologicky
Posel z Liptákova	Dobytí severního pólu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Do 30. června 2009 se uskutečnilo celkem 578 představení.^[3]

Obsah představení

Struktura

Většina představení Divadla Járy Cimrmana je složena ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části (po přestávce) pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla. U hry Lijavec je deklarovaná struktura odlišná ve smyslu, že místo semináře je „beseda o hře“, která je ale z důvodu udržení účasti „nově“ zařazena před samotnou hru. Jelikož ale dotazy od publika v takové situaci logicky nepřicházejí, přednášející si musí „vybrat z minulých dotazů“, na které pak odpovídají. Ve výsledku se tedy jedná také o seminář, jen jinak prezentovaný.

Referáty

„Beseda“ sestává z následujících „reakcí na dotazy diváků“:

• Co je to herberk? *(Vondruška/Čepelka)
• Jak dlouho vládl císař František Josef I.? (Smoljak/Svěrák)
• Jak se Cimrman dostal do starobince? (Vozáb/Weigel)
  • obsahuje mj. příběhy pro žebráky
• Byl Cimrman autorem všech anekdot za Rakouska-Uherska? (Vondruška/Čepelka)
  • obsahuje mj. „Vymýšlení anekdot“ (všichni účinkující - vede Smoljak/Svěrák)
• Byl Cimrman někdy ve vězení? (Kašpar/Hraběta)
• O ženách v souboru divadla (Smoljak/Svěrák)
• Jak to nyní vypadá ve frymburském starobinci, kde Cimrman hru napsal? (Svěrák/Smoljak)
  • rozhovor s mistrem sportu (Kotek/Brukner)
• Co je léčebné divadlo? (Smoljak/Svěrák)
  • hra Nestyda Hausner (všichni účinkující)
• Píseň Elektrický valčík (hudba Jaroslav Uhlíř, slova Zdeněk Svěrák - zpívají všichni, konkrétní sloky v pořadí Smoljak/Svěrák, Vondruška/Čepelka, Hraběta/Kašpar, Smoljak/Svěrák)

*obsazení semináře, dle premiérového obsazení

Hra

Následuje vlastní „hra s opravdovým deštěm“. Odehrává se v herberku (útulku pro pocestné), kde se jedné deštivé noci setkávají vrchní inspektor všech starobinců, porodní dědek Formánek, poručík Pihrt a mlynář, to vše za velmi neochotné asistence nerudné paní správcové. V průběhu hry vychází najevo, že divák nesleduje klasické divadelní představení, ale tzv. psychodrama, které sehrávají obyvatelé starobince pod Cimrmanovým vedením, přičemž občas vypadnou z role. Toto léčebné divadlo (Cimrmanův vynález) jim má pomoci vyrovnat se s jejich životními traumaty a neúspěchy. V závěru se odhalí, že roli inspektora starobinců napsal Cimrman sám sobě.

Obsazení

Současné obsazení je uvedeno tučně, předchozí obsazení kurzívou. U jednotlivých přednášejících je jako upřesnění uvedena jejich specializace.

Role		Herci
Úvodní seminář	Hra
přednášející – znalec historického kontextu hry Lijavec	první dědek Jára Cimrman jako inspektor starobinců	Zdeněk Svěrák 1 2 3 5 6 7 8 Ladislav Smoljak † 2 4, Jan Hraběta
přednášející – znalec posledních let života Járy Cimrmana	druhý dědek ústavní sluha Fafejta jako porodní dědek Alois Formánek	Petr Brukner 4 5 6 7, Petr Reidinger 8 Jaroslav Weigel † 2 3, Jaroslav Vozáb † 1, Andrej Krob
přednášející – odborník na anekdoty	třetí dědek Karel Pejřil jako poručík Josef Pihrt	Genadij Rumlena 6 7 8, Miloň Čepelka 1 2 3 4 Pavel Vondruška † 2
externí přednášející – zasloužilý mistr sportu*	čtvrtý dědek jako mlynář	Zdeněk Škrdlant 7 8 Petr Brukner 1 2 3, Václav Kotek † 2 4, Marek Šimon, Michal Weigel
přednášející – znalec života ve věznicích	vrchní světnicová Karolína Králová jako správcová **	Marek Šimon 6 7 8, Jan Hraběta 1 2 3 4, Jan Kašpar † 2, Bořivoj Penc † 5

¹ – alternace z audionahrávky kolující po webu (1983)

² – alternace z desky Supraphonu (prosinec 1990) ***

³ – alternace z audiovizuální nahrávky ČT (1997)

⁴ – alternace z úryvku předvedeném v představení 30 let Divadla Járy Cimrmana (1997)

⁵ – alternace z úryvku předvedeném v představení 40 let Divadla Járy Cimrmana (2007)

⁶ – alternace z úryvku předvedeném v představení Psaní do nebe (2017)

⁷ – alternace z audionahrávky kolující po webu (2021)

⁸ – alternace z audiovizuální nahrávky kolující po webu (2022)

* Vzácný host ze Šumavy, který se potopil na dno lipenské přehrady, aby podal informaci o současné podobě frymburského starobince. Jméno herce, který tuto postavu hraje, je v průběhu semináře různě komoleno, přednášející, který jej vyvolává si jakoby není schopen zapamatovat jeho správnou podobu – v případě Petra Bruknera ³ jsou používány zkomoleniny Petr Pergner, Baumgartner a Montelík, v případě Zdeňka Škrdlanta ⁷ podoby Zdeněk Kramoliš, Záškrt, Lanškroun, Šámal, Škubec nebo Spála, v případě Václava Kotka to bývaly podoby Václav Kotec, Kotouč, Kotrč a Koutek. Mistr sportu si také plete/komolí jméno přednášejícího, který jej volá řečnit - Petr Brukner osloví Zdeňka Svěráka jako Ladislava Smoljaka, Václav Kotek a Zdeněk Škrdlant jako „doktora Svařáka“.

** tato postava mívala původně přezdívku Štětináč ³, nyní Netopejr ⁷.

*** Ladislav Smolajk, Pavel Vondruška, Václav Kotek a Jan Kašpar účinkují pouze v semináři, Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka, Petr Brukner a Jan Hraběta zase pouze ve hře.