Litotes

Litotes (starořecky λιτότης – litotés) je v jazykovědě označení pro popření záporu, například: nelze neudělat.^[1] Použitím dvojího záporu se stává z věty záporné věta kladná, ale dvojitým záporem je tvrzení oslabeno a relativizováno.

Příklady

• Nelze nevidět, že se to stalo dávno. (namísto Je evidentní, že se to stalo dávno.)
• Nemůžu nepřiznat, že jsem byl svědkem toho, co se dělo. (namísto Musím přiznat, že jsem byl svědkem toho, co se dělo.)

Zajímavost

Za mistra dvojitého záporu je považován Franz Kafka, zaměřující se na jeho nejistotu (co není nepravda ještě nemusí být pravda).^[2][3]