Lockheed EC-121 Warning Star

Lockheed EC-121 Warning Star je americký vojenský vrtulový letoun, vyvinutý společností Lockheed na základě dopravního letounu Lockheed L-1049 Super Constellation. Nejprve sloužil jako radarový výstražný letoun (Airborne Early Warning, AEW), později jako létající středisko velení a řízení (Airborne Early Warning and Control, AEW&C) a zpravodajský letoun (SIGINT, ELINT). Do služby byl zařazen roku 1954. Celkem bylo vyrobeno 142 kusů.^[1] Provozovalo jej americké letectvo a námořnictvo. Proti sovětským bombardérům střežily vzdušné přístupy k USA (z Aljašky, Grónska, Islandu, atolu Midway, nebo Newfoundlandu).^[1] Významnou roli hrál ve vietnamské válce. Vyřazen byl roku 1978, přesto jeden exemplář námořnictvo provozovalo až do roku 1982. V letectvu mu posádky přezdívaly „Connie“, v námořnictvu „Willie Victor“, což odkazovalo k hláskování jeho označení WV.^[2] Ve službě jej nahradil letoun Boeing E-3 Sentry. Sovětskou odpovědí na EC-121 byl roku 1956 zavedený letoun Tupolev Tu-126.^[3]

Lockheed EC-121 Warning Star
EC-121D Warning Star na Thajskem v roce 1972
Určení	AEW&C
Výrobce	Lockheed
První let	9. června 1949
Zařazeno	1954
Vyřazeno	1978
Uživatel	Letectvo Spojených států amerických Námořnictvo Spojených států amerických
Vyrobeno kusů	142
Vyvinuto z typu	Lockheed L-1049 Super Constellation
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Druhý prototyp Lockheed WV-1 Warning Star (BuNo 124438) na základně Barbers Point na havajském ostrově Oahu

Pro testování aerodynamické koncepce letounu byl upraven prototyp dopravního letounu Lockheed L-1049 Super Constellation.^[4] Prostorný trup byl pracovištěm pro 26člennou posádku. Letoun byl vybaven vyhledávacím radarem AN/APS-20 a radarem AN/APS-45, který určoval výšku letu sledovaných strojů. Jejich radomy jim dávaly typickou siluetu.^[1] Do služby byl zaveden roku 1954.^[3] Označení EC-121 letoun dostal roku 1962.^[1]

Nehody a incidenty

• Dne 15. dubna 1969 severokorejské stíhací letouny MiG-21 sestřelily EC-121. Zabito bylo všech 31 členů posádky.^[4]

Dochované exempláře (výběr)

Interiér letounu EC-121D Warning Star

• EC-121D – Národní muzeum Letectva Spojených států amerických v Daytonu ve státě Ohio.^[5]
• EC-121K – Muzeum letectví ve Warner Robins ve státě Georgia.^[2]
• EC-121T – Castle Air Museum v Atwateru v Kalifornii.^[6]
• EC-121T – Combat Air Museum v Topece v Kansasu.^[7]
• EC-121T – Pima Air & Space Museum v Tucsonu v Arizoně.^[8]

Specifikace (EC-121M Warning Star)

Technické údaje

Citováno dle^[4]

• Posádka:
• Kapacita:
• Rozpětí: 38,456 m
• Délka: 35,408 m
• Výška: 7,544 m
• Nosná plocha:
• Hmotnost prázdného letounu: 37 953 kg
• Max. vzletová hmotnost: 70 987 kg
• Pohonná jednotka: 4× hvězdicový motor Wright R-3350-91
  • Výkon pohonné jednotky: 4× 3250 hp

Výkony

• Max. rychlost: 541 km/h (ve výšce 5944 m)
• Cestovní rychlost: 385 km/h
• Dostup: 6675 m
• Dolet: 7130 km