Lockheed YF-12

Lockheed YF-12 byl prototyp amerického záchytného stíhacího letounu, který byl testován americkým letectvem. YF-12 byl dvousedadlovým provedením tajného jednomístného průzkumného letounu Lockheed A-12, ze kterého vzešel dvoumístný průzkumný letoun Lockheed SR-71 Blackbird. YF-12 stanovil a udržoval rychlostní a výškové světové rekordy přesahující rychlost 2000 mph (3 200 km/h) a výšku 80 000 stop (později překonáno SR-71) a je dosud největším záchytným stíhacím letounem, pilotovaným lidskou posádkou.^[1]

YF-12
YF-12A
Určení	Záchytný stíhací letoun
Původ	Spojené státy americké
Výrobce	Lockheed Corporation
Šéfkonstruktér	Clarence „Kelly“ Johnson
První let	7. srpna 1963
Charakter	Projekt opuštěn
Uživatel	Letectvo Spojených států
Vyrobeno kusů	3 ks
Vyvinuto z typu	Lockheed A-12
Varianty	Lockheed SR-71 Blackbird
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Specifikace (YF-12)

Třípohledový nákres YF-12A

Technické údaje

• Posádka: 2
• Délka: 30,97 m
• Rozpětí: 16,95 m
• Výška: 5,64 m
• Plocha křídel: 167 m²
• Hmotnost (prázdný): 27 604 kg
• Hmotnost (naložen): 56 200 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 63 504 kg
• Pohonná jednotka: 2 × jednohřídelový axiální proudový motor Pratt & Whitney J58/JTD11D-20A s přídavným spalováním, každý o tahu 91,2 kN (140 kN s přídavným spalováním)

Výkony

• Maximální rychlost: 3,35 M (2 275 mph, 3 661 km/h) ve 24 400 m
• Dolet: 4 800 km
• Dostup: 27 400 m
• Stoupavost: 60 m/s
• Tah/Hmotnost: 0,44

Výzbroj

• Střely: 3× střela AIM-47 Falcon uvnitř trupu