Lubumbashi
město v Demokratické republice Kongo From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Lubumbashi (v letech 1910 až 1966 Élisabethville) je město v Demokratické republice Kongo. Leží na stejnojmenné řece v jihovýchodní části země a je centrem provincie Katanga. S více než půldruhým milionem obyvatel je druhým největším městem v zemi. Lubumbashi je centrem těžby a zpracování mědi.[2] Předpokládá se, že v městě i jeho okolí žije přes 2,5 milionu lidí.
Remove ads
Přírodní a klimatické poměry
Město se rozkládá v jihovýchodní části země v nadmořské výšce okolo 1000 m n. m. v takzvaném měděném pásu, který se táhne od jižního Konga až do střední Zambie. Vyšší nadmořská výška znamená chladnější klima, což umožnilo snadnější osídlení této oblasti. Řeka Kafubu, největší vodní tok v blízkosti města, teče podél nedaleké zambijské hranice a dále na jih se vlévá do řeky Zambezi. Řeka ani její přítoky se nedají využít pro dopravu nebo pro výrobu elektrické energie. Jižně a západně od města se nachází hranice se sousední Zambií. ve vzdálenosti cca 30 km.
Lubumbashi má vlhké subtropické podnebí (Köppenova klasifikace podnebí), doba dešťů trvá od prosince do února. Podnební podmínky ale značně ovlivňuje nadmořská výška přes 1 200 m n. m.
Remove ads
Obyvatelstvo
Místní obyvatelstvo mluví francouzsky a také místním jazykem bemba. Obyvatelstvo je z etnického hlediska smíšené. Největšími skupinami jsou Sangatové, Lambaté, Lubové, Lundaté a Rundaté.
Historie
Město bylo založeno v roce 1910 a pojmenováno po belgické královně Alžbětě. Důvodem byla potřeba Belgie jako koloniální mocnosti zde těžit měď (nedaleko se nacházel důl Etoile du Congo) a vyvážet ji zpět do Evropy. Zároveň padla volba na uvedenou lokalitu také proto, aby se zamezilo pronikání Britů směrem na sever dále na území dnešního Konga. O umístění rozhodl tehdejší viceguvernér Konga Emile Wangermée.
Élisabethville vzniklo s organizovanou uliční sítí kde jednotlivé komunikace svírají pravé úhly. Stavební materiály byl dovezen z jižní Afriky a dělníci z Itálie a Řecka. I jiní jihoevropané zde žili jako obchodníci, stejně tak i Židé. Přirozené centrum se vytvořilo v blízkosti železniční stanice (ulice Avenue Mwepu, Avenue Lumumba apod.) Sídlila zde společnost Comité Spécial du Katanga, která měla z obchodu v lokalitě nemalé zisky. Původním obyvatelům (černošským Afričanům) byl přístup do města zapovězen, až na několik málo profesí. Nikdo z původních obyvatel zde nesměl zůstávat přes noc.
Díky těžbě mědi se z celé provincie Katanga stal jeden z největších producentů tohoto kovu na světě. Ve 20. letech 20. století byly vybudovány železniční trati a další infrastruktura. V roce 1930 žilo ve městě 30 000 obyvatel, roku 1943 to bylo již padesát tisíc a v roce 1957 už 180 000. Po Léopoldville (dnes Kinshasa) to bylo druhé město v belgickém Kongu co do velikosti. Protože v samotném městě směli zůstávat pouze Evropané, zakládali si černošští přistěhovalci, které lákala vidina práce, vlastní čtvrti za jeho administrativními hranicemi. Tak vznikla např. Quartier Albert, dnes Kamalondo, jižně od města. Okolo administrativní hranice zůstával 700 m široký prázdný pruh, který měl zajistit segregaci.
V roce 1933 začaly koloniální úřady pro předměstí s černošským obyvatelstvem experimentovat s možností jisté formy samosprávy. Vytvořeno bylo tzv. centre extra-coutumier, které spravovala rada sestavená z původního obyvatelstva a řízená náčelníkem. Koloniální úřady nicméně do činnosti tohoto orgánu poměrně často zasahovaly, což nakonec vedlo k jeho konci. V čele této rady stál Albert Kabongo v letech 1937 až 1943.
Během druhé světové války zde Belgičané v rámci válečných potřeb zvýšili nároky na místní obyvatelstvo, což vedlo k protestní stávce. Při ní bylo zastřeleno na 60 stávkujících Konžanů.[3] Poprava byla uskutečněna na místním fotbalovém hřišti.
V 50. letech se zvýšila životní úroveň i pro místní černošské obyvatelstvo. Élisabethville bylo jedním z nejbohatších měst belgického Konga a vzrůstal počet vlastníků nemovitostí z řad původního obyvatelstva. Roku 1957 byla městu ustanovena úplná samospráva – obyvatelé bez ohledu na svoji národnost nebo rasu mohli volit do místního zastupitelstva. V prvních svobodných volbách tak vyhrála strana Alliance des Bakongo, která prosazovala nezávislost na Belgii.
Město fungovalo po dlouhou dobu jako správní centrum provincie Katanga. Bylo také důležitým obchodním a průmyslovým centrem a centrem pro vzdělání a zdravotnictví. Některé služby zde provozoval řád Salesiánů a jiné potom Benediktini. Jednalo se nejen o zdravotnictví, ale také o školy.
Vyhlášení nezávislosti belgického Konga neprobíhalo snadno; právě zde byla vyhlášena nezávislá republika Katanga, která existovala tři roky. Moise Tshombe, který se považoval za hlavu státu, sem umístil hlavní město vzbouřeneckého celku, nicméně byl zatčen. Obnovení vlády z Kinshasy bylo uskutečněno za pomoci OSN.
Roku 1964 zde byla založena univerzita.[4]
Poté, co se prezidentem země stal Mobutu Sese Seko, nechal přejmenovat město na Lubumbashi (v roce 1966). Až do roku 1972 trvalo období relativní stability a prosperity. To ukončil krach cen mědi na světových trzích, díky kterému se těžba propadla do červených čísel a pro město to znamenalo útlum investic a přísunu peněz.
Roku 1990 zde došlo k masakru studentů na místní univerzitě.[5] V letech 1991 až 1992 došlo ke srážkám mezi místními etniky. Kasaïové byli z města nakonec vyhnáni.
Během první občanské války se zde rovněž bojovalo. V dubnu 1997 Svaz demokratických sil pro osvobození Konga (ADFL) obsadil město. Novým prezidentem se zde prohlásil Laurent-Désiré Kabila. V letech 1999 až 2003 město plnilo roli sídla legislativního sboru pro DR Kongo předtím, než se parlament vrátil do Kinshasy. V první dekádě 21. století probíhala pomalá obnova místní ekonomiky, především těžebního sektoru, který byl značně poškozen a původní vztahy zpřetrhány a rozvráceny.
Roku 2010 došlo ke vzpouře v místní věznici, při níž uteklo přes 900 osob. V lednu 2014 probíhaly ve městě a okolí srážky mezi konžskou armádou a katanžskými separatisty.[6] K násilnostem občas dochází.[7]
Město je také známé tím, že jsou zde obtížné životní podmínky, především z hlediska znečištění a ochrany životního prostředí.[8]
V roce 2004 mělo Lubumbashi přibližně 1,3 milionu obyvatel.
Dne 7. srpna 2010 došlo k útěku 960 vězňů z místní věznice. V roce 2013 došlo k přestřelce mezi ozbrojenci a jednotkami OSN a armády Demokratické republiky Kongo.
V roce 2010 zde byl otevřen první moderní park (Park Muyambo s dětskými hřišti a mobiliářem pro výlety a odpočinek. Leží 15 km od středu města. V 2. dekádě 21. století bylo také modernizováno a rozšířeno místní letiště, a to za pomoci investice z Čínské lidové republiky.[9]
V souvislosti s ofenzívou ve východní části Demokratické republice Kongo se ve městě rozšířily obavy z možného přelití povstání i sem.[10]
Remove ads
Doprava
Město má letištní i železniční spojení. Druhé uvedené má význam hlavně pro nákladní dopravu vzhledem k těžbě surovin. Hlavní nádraží stojí v samotném středu města.
Silniční komunikace směřují přes město na jih dále do Zambie (N1 a N5).
Ekonomika, průmysl a těžbě
Ve městě se nachází slévárna měděné rudy, v okolí se těží kobalt nebo zinková ruda.[11] Stojí zde rozsáhlá průmyslová zóna. Významné je město především pro překlad surovin, které se těží v jeho okolí. Tyto se vyvážejí do celého světa.[12] Mimo to je zde zastoupen i textilní průmysl a nachází se zde v DR Kongo známý pivovar Simba. Mimo to zde stojí cihelna.
Kultura a instituce
Město je sídlem univerzity, nachází se zde zoologická zahrada a zahrada botanická. První uvedená má dlouhou tradici a ač byla za války poničena, došlo k jejímu obnovení ze strany neziskových organizací. Sídlí zde i pobočka Francouzského institutu. Z náboženských budov lze zmínit chrám svatých Petra a Pavla, římskokatolický.
V Lubumbashi stojí dvě hlavní kina – Ciné Bétamax a Ciné Eden.
Školství
Kromě zmíněné univerzity se zde nachází ještě několik škol – například soukromá Belgická škola (francouzsky École Privée Belge de Lubumbashi), dále Francouzská škola (francouzsky Établissement scolaire français Blaise-Pascal a Britská mezinárodní škola (anglicky British International School of Lubumbashi).
Sport
Dva velké fotbalové stadiony jsou Stade TP Mazembe ležící v jižní části města a Stadion Frédérica Kibassa Maliby, který leží o něco dále.
Životní prostředí
Kanalizace je mnohdy povrchová a dochází k jejímu častému ucpávání odpadky. Město vyvíjí jisté úsilí s mezinárodní pomocí čelit této složité problematice. Těžební průmysl a průmysl zpracování rud se negativně podepisuje na stavu životního prostředí, především potom vodních toků.[13]
Známé osobnosti
Z města pocházejí následující v zemi i regionu známé osobnosti:
- Bismack Biyombo (nar. 1992), hráč NBA
- Grady Diangana (nar. 1998), fotbalista
- Albert Kanta Kambala (1958–2008), fotbalista
- Aimé Ngoy Mukena (1954–2022), politik
- Freddy Mulongo (nar. 1965), novinář
- Oscar Tshiebwe (nar. 1999), basketbalista
- Lous and the Yakuza (nar. 1996), zpěvák a rapper
- Tshala Muana (1958–2022), zpěvák
- Baloji (rapper) (nar. 1978), hip-hoper
- Frédéric (1939-2003) politik
- Robert Kidiaba (nar. 1976) politik a bývalý fotbalista
Remove ads
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads